Kapitola 25: Nedělej mi starosti

1K 88 12
                                    


(a/n Prosím igorujte moje pravopisné hrubky jako krá--- králík xD)

Z pohledu Akane

"Už by jsme měli jít" řekl Sei-chan a podal mi ruku

"Máš pravdu, už je tma" usmála jsem se a vzala ho za ruku. Čas utekl tak strašně rychle... je to škoda

"Nedívej se takhle. Můžeme jít i zítra, jestli chceš" zasmál se

"Ano!" usmála jsem se znova a Sei-chan mě chytil pevněji za ruku, abych se neztratila jak budeme procházet mezi lidmi

"My spolu opravdu chodíme" zasmála jsem se

"Co tím myslíš?" zeptal se

"No jindy by si mě jen vzal za ruku a rovnou by jsi šel. Teď se ptáš na mé názory" podívala jsem se na něj s úsměvem na tváři

"..Ale noták"řekl a otočil hlavu na stranu mezitím co jsem se já furt usmívala, ale jakmile jsme dorazili k jeho domu, zazvonil mu mobil. Sei-chan se podíval na display a já mu dala povzbudivě ruku na rameno

"Budu na tebe čekat a nezáleží na tom jak dlouho" řekla jsem 'Přísahám ti, že budeš moct vstoupit do jakéhokoliv světa... a i teď přemýšlím nad tím, jak to udělám..tak do té doby na mě čekej... čekej po mém boku'

"Jo, nech to na mě. Půjdu dovnitř první" řekl. Poté se rozešel k domu a odpověděl na volající číslo. Povzdechla jsem si a v duchu si přála, aby se nic nestalo. Opřela jsem se o zeď u brány a začala přemýšlet, co mám udělat pro to, aby mě jeho otec bral jako jeho přijatelnou holku. Nechtěla jsem, aby Sei-chan dělal všechno sám, chtěla jsem udělat všechno co bude v mích silách

"Mohu na slovíčko?" podívala jsem se před sebe a uviděla muže v černém obleku

"Mohu vám nějak pomoci?" zeptala jsem se

"Jsi Akashiho služebná, že ano?" zeptal se znova

"No... promiňte mi, ale kdo jste?" zeptala jsem se znova já

"Jsem Akashih přítel. Známe se přes naše dlouhodobé partnerství mezi společnostmi" usmál se na mě, ale já se zamračila. tomhle muži nikdy Sei-chan nic neříkal. A protože jsem se docela bála z mého posledního únosu, takže jsem musela být opatrná

"..Jestli chcete mluvit se Sei-chanem, tak pro něj dojdu" řekla jsem a otočila se ke bráně, abych vešla dovnitř do bezpečí, ale muž mě chytil za paži

"..Co to má znamenat?" otočila jsem se na muže, který mě zatáhl zpět a pokoušela se jeho ruku z mé setřást

""Vypadá to, že tě jeden z mých mužů polekal, za to se ti omlouvám" muž moji paži pustil a uklonil se a já se otočila za povědomým hlasem

"A-Ayase?" řekla jsem překvapeně

"Ahoj Akane. Vypadáš zmateně, ale neboj,nezastavila jsem tě bezdůvodně" usmála se luskla. Na ten signál vylezli z černého auta dva muži

"Počkat... co po mě chceš?" zeptala jsem se, připravena vběhnout do Sei-chanovo domu

"Jenom si chci trochu popovídat, Akane" usmívala se dál jistá svým vítězstvím. Potom mi najednou dal někdo ruku před pusu a druhou mi omotal kolem pasu a odtáhl mě od vchodu do bezpečí

"Hmhmmf!" pokoušela jsem se zařvat a vykroutit, ale marně

"Přestaň sebou tolik házet!" řekla Ayase a obvázali mi nějaký kus látky přes oči. Se zavázanýma očima jsem už jen mohla cítit, co se kolem děje. Otočili mě zády a někam táhli, když jsem uslyšela, jak se za námi otevřeli a zavřeli dveře došlo mi, že mě odvezou někam daleko

My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat