Z pohledu Akane
"Dobrá, teď se ani nehni" usmála se na ni mile žena.
"Ummmm co se to děje?" zeptala jsem se trapně a držela se pevně, mezitím co mě ta že měřila.
"Připravují ti šaty na oslavu. Nemáš se čeho bát, protože jsou velmi talentované" odpověděl Sei-chan.
"Š-šaty?!" zalapala jsem po dechu.
"Přesně tak. Můj otec pořádá oslavu zítra večer. Myslím, že to bude kvůli tomu, aby celému světu oznámil předáni celé společnosti mně hned po tom, co dokončím školu" vysvětlil Sei-chan.
"A-Aha... tak gratuluji... Ale proč tam musím i já?" zeptala jsem se.
"Hm? No jsi také přece pozvána.. jsi koneckonců dcera premiéra" řekl a pozdvihl na mě jedno obočí.
"A jo, pravda... téměř jsem na to zapomněla" zavzpomínala jsem.
"Kdo by si pomyslel, že budeš premiérovo dcerou. Ale musím říct, že i kdyby jsi nebyla, tak by jsem tě stejně miloval" usmál se na ni Sei-chan.
"..J-já tebe taky. I kdyby jsi nebyl dědicem, tak bych tě taky furt milovala" začervenal jsem se.
"Ale je tu taky ještě jiný důvod, proč se té oslavy musíš zúčastnit. Protože tě představím všem... jako moji milenku" usmál se znova.
"C-cože? Opravdu?!" zalapala jsem po dechu.
"Věděl jsem, že to jednoho dne budeme muset udělat... jen jsem nečekal, že přijde tak brzy.. jen doufám, že to vše dopadne dobře" povzdychla jsem a Sei-chan omotal své ruce kolem mého pasu a dal mi polibek do vlasů.
"Slibuji ti, že všechno to dopadne dobře" zašeptal a jeho dotek magicky vymazal všechny nepříjemné pocity ze mě ven.
"Jakou barvu by jste si přál, aby šaty měly, Akashi-sama?" přerušila nás jedna žena, když dokončila měření.
"proč ji nevybereš ty, Akane?" zeptal se Sei-chan.
"Já? No tak... červená" rozhodla jsem se.
"Červená?" zeptal se.
"Pamatuješ si na to, jak jsi mi dával ten červený měsíční kámen? Řekla jsem ti, že červená je má nejoblíbenější barva, že? Je to barva tvých vlasů a jednoho oka.. moc ti ta barva sluší" řekla jsem a stiskla v ruce náhrdelník.
"Tak je tedy rozhodnuto. Červenou prosím" řekl Sei-chan a žena si to rovnou napsala.
"...Moc vám to spolu sluší, Akashi-sama" řekla ta žena a před odchodem se uklonila. Překvapeně jsem se dívala směrem k zavřeným dveřím a pak se rychle otočila, abych schovala své opět červenající tváře.
"To bylo tak trapný.." řekla jsem s obličejem v dlaních.
"Myslím, že si na to časem zvykneš. Od zítřka nás totiž bude sledovat mnohem více lidí" uchechtl se a položil jednu svojí ruku na mou. přiblížila jsem se k němu a opřela svou hlavu o jeho rameno.
"..Ale není to nic, na co si zvyknu ze dne na den..." našpulila jsem rty, dokud mi nezvedl Sei-chan hlavu za bradu přiklonil se ke mně. jeho dech mě lechtal na rtech díky čemuž mi proběhl mráz po zádech. Pak naše rty jemně spojil.
"Proč nezkusíme, jestli to je pravda nebo ne?" zeptal se s úšklebkem na tváři.
"N-ne děkuji! M-myslím, že to zvládnu bez toho!" někdy si ze mě Sei-chan jen utahoval, ale teď ho to asi trošku mrzelo.
ČTEŠ
My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)
Fanfic"Koupil jsem tě" Nejhorší první dojem vůbec !? Dalším věcí se do nabídky v japonském černém aukčním trhu přidává Akane, aby její pěstouni splatit svůj dluh prodáváním ji . "Jsi moje a nesmíš říct ne. Moje nařízení jsou absolutní." Akane patřil jemu...
