Kapitola 45: Že ti to trvalo

907 77 15
                                        


(prosím ujistěte se, že jste četli zbytek minulé kapitoly-nechtěl se mi tam dát a už by tam měla být-> důležitá část příběhu, bez které tohle asi nebude moc dávat smysl)

Z pohledu nějakého někoho

Akane klesá do hloubky bazénu, přičemž zavře své oči a uvolní se.

Akashi mohl jen mrknout, když se Akane furt nevracela na hladinu. Uběhlo pět vteřin, pak deset, patnáct, dvacet, je to v pořádku, dvacet-pět, třicet, třicet-pět, je schopná zadržet dech velmi dlouh--

"Akashi!!Co tam ještě děláš!?" vynořil se za ním najednou Hirose.

"Co se o tu děje?" zjevila se za ním hned Ayase, ale chytla ji za ruku Erika, aby nezasahovala.

"Rychle ji jdi zachránit!" zařvala Erika. Akashi se ale podíval do bazénu a jaky by se zamrazil. Znal ji.

"Já... já tě znám.." řekl s třesoucím se hlasem Akashi.

"...Sei-chane.. už ode dne, kdy jsem se narodila, tak jsem nikoho neměla.. moje rodiče mě opustili, žádné přátele jsem neměla... byla jsem vždycky sama... Hodně lidí by si myslelo, že je to docela nešťastná situace pro mě, ale já si myslím pravý opak. Možná si na své rodiče vůbec nevzpomínám, ale teď mám místo, kterému můžu říkat domov a taky mám Eriku a všechny ostatní, ale nade všechno.. mám nakonec tebe"

"Jak.. jsem jen mohl zapomenout" zamračil se Akashi.

"Každý má svá slabá místa... a navíc než toho Sei-chana, který se sám do všeho nutil, tě mám ráda takového, jako jsi teď"

"Já tě znám.." promluvil znova Akashi.

"Sei-chane, miluji tě!"

V náporu všech těch vzpomínek se začali jeho ústa hýbat sami od sebe.

"Ak.."

Byl to pouhý šepot, ale byl dost silný na to, aby všichni utichli a to včetně Ayase. Pokračovali v zírání na Akashiho s plně otevřenýma očima.

"...Ak..an.." co se to jeho mysl snažila vyslovit? Jméno? Ale proč?

Akashi se znova podíval do hlubokého bazénu. Je to proto, že je pro něj velmi důležitá, že? Musí. protože proč by se jinak snažila jeho mysl si na ni tak usilovně vzpomenout?

"Ak..an..e.." zašeptal Akashi a uplynula dlouhá chvíle, než se Akashimu vrátily všechny vzpomínky. Všechny.

"Vyřkni ho.. mé jméno.."

"A-Akane!" bez jakéhokoliv dalšího přemýšlení, se ponořil do vody. rychle vzal Akanino bezvládné tělo a rychle sní vyplul na hladinu bazénu.

Akashi ihned začal jí pumpovat na hrudi( a/n u tohodle jsem se kapku sekla a zeptala se na to mojí sestry. první věc, která jí napadla- "reinkarnace".. xDDD ), mezitím co Hirose rychle vytočil číslo ambulance na mobilu.

"H-Hej! Probuď se!" zařval Akashi a pokoušel se nepanikařit při resuscitaci.

"Otevři oči! Akane!" řval Akashi a až po době, která mu připadala jako věčnost, Akane začala kašlat a otočila svou hlavu na stranu, aby z plic dostala vodu. Akashi ji přetočil na bok a mezitím, co ze sebe málem vykašlávala duši, ji hladil po zádech.

"Počkám támhle na ambulanci" Hirose se zvedl a odešel na lépe viditelné místo.

"Jsi v pořádku?" zeptal se Akashi a Akane pomalu otevřela oči.

My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)Příběhy, které tě pohltí. Začni objevovat