love above all

1.

Sharlota

Nevím jak začít. Před jednou hodinou jsme se přestěhovali opět do nového domu. Nemůžu říct že mi to nevadí, vadí ale je to adrenalin a ten já docela ráda. Právě jsme se ubytovali. Dům je dvoupatrový. V prvním patře je malá koupelna, obývák, jídelna a kuchyň. V druhém patře jsou tři pokoje a opět jedna koupelna. Protože je můj táta mafián, jsme trošku při penězích a tak je dům trošku víc luxusní. No co z venku to vypadá jako dům skromné rodiny ale uvnitř je to přepych. Mám pokoj hned naproti pokoji Jackoba, nevadí mi to. Můj pokoj je tentokrát zařízený jak pro princeznu. Růžové zdi, stolek s líčením a nad postelí nebesa. Vše je dolazeno bílím nábytkem. "Sharlot! Pojď dolů." Zavolá na mne mamka. Když sebehnu do jídelny u stolu sedí Dorno (je to něco jako člověk pro naši ochranu). "Sharlot tvé nové jméno je Renesmé. Jackobe tvoje Edmond! Amando tvoje je stejné! Tony tvoje je Aron. Příjmení je Polnousovi! Amando ty jsi spisovatelka. Tony ty si doma protože tě vyhodili z firmy Embrus kde si dělal hlídače. Sharlot ty chceš být právnička s ty Jackobe doktor." Řekne nám a naši povinnosti je souhlasit. Když se dořeší ty kraviny, tím myslím to jak nám Doron klade na duše ať se snažíme se všemi vycházet. To se mu řekne. Pak nám řekne kudy se dostaneme do školy, jakou máme třídní a řekne nám pár věcí o spolužákách a taky sousedech. Pak uz se sebere a odejde. Náš dům je hlídám a vsechny hovory odposlouchávány Doronovo poskoky Ronem a Todem kteří tu mají doupě u nás na půdě. U dveří máme kamery aby ti dva věděli kdo vchází a vychází. To je asi všechno co k těmhle dvoum říct. Když zalezu k sobě do pokoje začnu se učit protože nemám co jiného dělat. Nemám žádné přátele. Jediné mé zálibi je koukání na videa na YouTube. Někdy bych chtěla natáčet, ale to zatím nejde, musím počkat až se to všechno dořeší. Začínám se doopravdy nudit a tak z podpostele vytáhnu kufřík který jsem tam schovala. Povedlo se mi ho propašovat okolo Dorona. V kufříku jsou zbraně, myslim pistole a ty máme zakázané. Ano mou velkou zálibou je střílet. Jediný kdo to ví je táta a brácha. Vždycky, myslím než jsme museli začít utíkat jsme s tátou chodili do lesa a stříleli do čehokoli. Teď ale střílet nemůžu a tak si jen pistoli prohlížím a čistím ji.

O dva týdny později rodinu doopravdy mafiáni našli. Táta Tony zrovna nebyl doma, Sharlota byla v pokoji, Amanda v kuchyni a Jackob v obýváku , uslyšel zvonek a tak šel otevřít dveře a právě to se mu stalo osudným, jakmile otevřel dveře prolitla jeho tělem kulka. Amanda i Sharlota slyšeli výstřel. Oběma hned bylo jasné co se děje, jenže Amanda si chtěla zachránit syna, jakmile vykoukla Bendorn (zřejmě hlavní mafián) poručil:" Chyťte ji, ji chci nechat živou a tu malou mrchu taky, najdete jí." Sharlota to slyšela a tak se zamkla v pokoji, otevřela okno a po okapů slezla. Samozřejmě že okolo jejich domu byl další mafiáni, ale ona si nezapomněla vzít pistoli. Postupně je všechny vystřílela. Její pistole nevydávala žádný zvuk a proto nikdo zevnitř nevěděl že někdo střílí.Když se jí podařilo je vystřílet váhala jestli má jít pomoct mamce, ale věděla že oni ji nechtějí zabít a tak se rozhodla pro varování táty. V tom ji to došlo, nahoře jsou přeci Ron a Tod. Sharlota rozhodla že ti dva si budou muset poradit sami a vydala se do baru kam se Tony s Doronem vydali. Do baru však doběhla pozdě, všechno co tam bylo už vlastně nebylo, Tony nikde a na zemi mrtví Doron. Někam Tonyho odvezli a tam teď chtějí odvést i mamku. Sharlota si vzpomněla že říkali něco že jí taky nechají žít, ale má riskovat. Pro rodinu. Jestli se jim od nich podaří utéct, budou se muset zase ukrývat a to ona nechce. Ale jestli se teď neukáže bude se taky muset ukrývat a sama. "Tady si kočičko." Uslyší za sebou hlas, když se otočí dostane ránu do hlavy a pak už má před očima jen a jen tmu.
Sharlota
Konečně přicházím k sobě, když otevřu oči ležím na černém gauči v cizím domě. "Co s ní? Proč jsme ji nechali žít?" Uslyším najednou hlasy a tak zase rychle předstírání že spím. "Sice jsem mafián, zabil jsem spoustu lidí a brzo zabíju i Tonyho, ale nikdy bych nezabil člověka který mi nebrání v cestě dál. Ty dementi co se mnou seděli v base ji chtěli zabít nebo znásilnit. Je to teprve 16- tileta holka a mně po svede taky někde běhá dcera v jejím věku, nedokážu si představit že by ji nějakej mafián zabil kvůli mě. Toho jejího bráchu jsem zabít musel. Ten chtěl bejt přesně jako Tony ale tahle chce žít jinak, ale přitom taky zabila moje lidi. Aspoň myslím že to byla ona. Ale zkraceně řečeno, pár dní si ji tu necháme postrasime ji a pak ji pošleme do světa. Stejně s tou její figurou skončí beztak jako štětka. " Vykládá někdo, kdo mne chce nechat žít, ale stejně se při poslední větě zasměje. Začnu se vrtět a vydávat zvuky aby jim došlo že se probouzím. "Ale ale, bojovnice se vzbudila." Bendorn, no to mi mohlo dojít, ale chce mně nechat žít ,No. "Jo, co se mnou bude, uděláš si ze mne lehkou dívku?!" Zasměji se. "Ale, takový nejsem na to mám zkušenější, ty tu budeš uklízet to co po nich zbyde. Ale pak, pak stejně zemřeš." Pousměje se. "Si jen myslíš já to na uklízení seru. Kde je máma a táta?" Vutanu z gauče a jdu blíž a blíž k němu. Couvá až dojde ke zdi a ten jeho trouba přikukuje. "No uklidni se jo. Oba zatím žijou." Řekne a mírně do mně strčí pak mrkne a najednou mi ten jeho trouba nasadí pouta a to tak ze mám ruce za zády protože když do me strčil jsem ruce dala automaticky za záda kdybych padala. "Hej!" Jeknu a plivnu tomu poskokovi do obličeje. "Uklidni se, on tě jen odvede do pokoje." Promluví Bendorn. "Jak zatím?" Vrátím téma zpět k zbytku mé rodiny. "Neboj, dneska s nimi ještě povečeříme a pokud bude tvůj tatíček moudrý máte i šanci na přežití. A teď ji odveď do pokoje." Prskne. Ten jeho poskok mně odvede o pár.poschodi víš a tam.do nějakého pokoje kde.mi sundá pouta a odejde. "Rrrr...." Zavrčím. Pak se rozhlednu po pokoji. Postel, skříň, dveře a když je otevřu koupelna se sprchou a záchodem. Aspoň že tak. Napadne mně kouknout do skříně, v té najdu černé šaty těsně nad kolena, a u nich papírek s nápisem: až vyjde měsíc, bude večeře. Vykouknu z okna. Podle mého odhadu do východu měsíce zbývá ještě tak hodina. Dojdu si do sprchy a vezmu si na sebe šaty a pomocí hřebenu který najdu v zásuvce vedle postele si rozčešu vlasy. Zrovna když se doupravím odemknou se dveře. "Půjdete v klidu?" Zeptá se mně ten poskok. Kývnu na souhlas a pak jdu společně s ním dolů do jídelny. V tu samou chvíli kdy já vejdu do dveří se mamka a Taťka otočí směrem ke mně a mamka mně nadšeně obejme a pošeptá mi:" Tatínek tě nenechá zemřít." Usměju se a dám ji pusu na tvář. Taťka se na mne jen usměje a mrkne jednou levým a pak pravým okem (znak: věděl sem že to zvládneš). "Posaďte se!" Zaburácí Bendron. Všichni se posadíme a poskoci začnou nosit na stůl jídlo. "Tony, myslím že nechceš nechat tyto dvě zemřít a tak mám návrh." Začne Bendron.
T:"Mluv, už si mi zamordoval syna a na to ses mě ani neptal ty hajzle"
B:" Klid jo. Moc dobře víš proč jsem ho zabil, víš jaký já mývám důvody, k tomu klukovi jsem důvod měl, k tobě mám taky ale.k těmhle dvoum ne. Takže, tvoje žena pro mne bude rok pracovat, tvou dceru pustím, ale..."
T:" já zemřu, souhlasím, ale chci mít dva dny na to abych se ti mohl někam.vypařit. Nečekáš snad že si stoupne ke zdi a ještě ti podam zbraň."
B:" sám sis vymyslel osud, ale máš 24 hodin na to abys zmizel kdekoliv po ČR. Čas ti začne ubývat zítra v šest ráno, přeji dobrou chuť."
Ukončí konverzaci a pak už všichni poslušně mlčíme. Tedy až do té doby než promluví mamka. "Jak pro tebe budu pracovat?" Zeptá se. "Neboj nic nechutného, budeš mi vlastně dělat něco jako manažérku, to co dřív Tonymu, no a tu vaši malou pustím a tebe za rok taky, pokud tu dobrovolně nezůstaneš. " Vysvětlí mamce. Mamku mu pak jen odsekne ze nezůstane a pak už vše vážně zkončí. Po večeři se převléknu a jakmile si lehnu usnu.
Ráno v šest mně propustí.

Jakmile jsme se rozloučili s mamkou a opustili brány mafiánského sídla táta mi slíbil že se mi ozve jakmile to bude možné a bude se co nejdéle ukrývat. Tentokrát na vlastní pěst, i on i já. Ale musí se nechat že to ani jeden nemáme lehké, on jako mafián co se ukrývá před mafiánem a já jako 16-tiletá dívka. Nenapadá mně nic. Bendron mi dal kabát aby mi nebyla zima, co si budeme povídat je polovina listopadu a to asi umrznu. Táta u sebe měl pár stovek které mu zůstaly v kabátu v kterém ho z baru odtáhli a ty mi dal, ale za ty si byt nepronajmu. Přepočítám peníze 800kč to je všechno co u sebe mám. Něco si taky musel nechat on. Den mi utíká rychle protože se jen tak potuluju po městě, Zajdu do malého sekáče kde si koupím čepici a pak ještě Zajdu do malého butiku s botami kde si koupím kozačky. A samozřejmě něco malého k jídlu. Je mi už vážně zima a venku se začíná stmívat, řekla bych že je něco kolem 17 hodiny. Posadím se na lavičku, přitáhnu si kolena k sobě a do nich dám hlavu. Vzpomínám na Jackoba, jak se tam nahoře asi má, začnu vzlykat. Tak moc bych chtěla aby tu byl se mnou. "Slečno, nechcete pomoc." Skloní se ke mně někdo a když zvednu hlavu obličej je mi rázem povědomí, není to někdo ze školy, ale někdo koho jsem viděla na YouTube. Neodpovídám, jen popotáhnu. Kluk se posadí na lavičku vedle mne a z kapsi od kabátu který má na sobě vyndá kapesník. "Tumáte." Podá mi ho. "Děkuji." Řeknu a utřu si slzy do kapesníku. "Povězte, co se stalo. Pomůžu vám." Snaží se o konverzaci. "Myslím že nepomůžete. " "Zkuste to, třeba něco vymyslíme." Je neodbytný, ale co mu mám říct. Zhluboka se nadechnout a začnu:" Nemám kam jít. Má matka je na rok jako otrokyní jednoho mocného muže, otec se před ním na útěku a mně propustil s tím že na sexuální hrátky jsem ještě mladá." Opět se rozbrečím a ani nevím proč, do teď mi to tak smutné nepřišlo, až teď. Ten kluk nic neříká a radši mně vtáhne do objetí. "Pomůžu ti." Řekne a na chvíli se odmlčí. Pak mi nadzvedne hlavu z jeho ramene, vstane, podá mi ruku abych se mohl postavit a kdyz už stojím vedle něj: "Tomáš Chudoba." Usměju se na něj, až teď mi to došlo, Tomáš Chudoba alias Timmy White, bože právě mi nabídl pomoc Timmy White. A ted mi dojde něco dalšího, musím se představit:"Sharlota." "A dál?" Zeptá se. "To až někdy dýl." Usměju se na něj. "No vidíš už ses docela otrkala, ale pojď už je vážně zima." Řekne a udělá takové to gesto, jako kdyby si bral dívku pod svá křídla si mne vezme pod jeho rameno a pak pokračujeme parkem až mně neznámo kam.

____________________________
První kapitola za námi, doufám že se líbí. Omlouvám se za chyby.😇