love above all

5.

Když se ráno vzbudím, Tom leží spokojeně vedle mne a jeho ruka je přes můj bok. Hlava mně bolí jako střep a k ní se přidává břicho. Začnu si vybavovat včerejší noc, to že jsem seděla na baru s Benem a Terkou si pamatuji dobře, pak mám trošku okno, pak jsem odváděla nějakou zrzku na záchod a ta pak zvracela, pak jsen byla namačklá na Tomovi. Pak jsme šli domů, na mostě jsme se začali líbat. Cože?já se líbala s Tomem. Jak to pokračuje, sakra já mám okno. Vůbec nevím co bylo dál. Oblečená jsem takže na nic takovyho dojít nemohlo. Uff. "Dobré ráno. Jak ti je?" Zeptá se mně polospánkem Tom a podívá se na mne jak sedím na posteli. "Dobré ráno. No bolí mne hlava a břicho, ale to je v pohodě a naposledy si pamatuji to na mostě, pak si nic nepamatuji. " Řeknu pravdu. "co na mostě?" Ne, ne bože on si to nepamatuje.

Pohled Toma
Když se vzbudím Sharlot sedí v pozoru na posteli a kouká so zdi. "Dobré ráno. Jak ti je?" Zeptám se ji abych upoutal pozornost na sebe. Otočí na mne tu svou krásnou tvář a odpoví:" Dobré ráno. No bolí mne hlava a břicho, ale to je v pohodě a naposledy si pamatuji to na mostě, pak si nic nepamatuji." Řekne. Na mostě?,jo už si vzpomínám, a pak tady na posteli. No ještě že jsem to nenechal zajít dál když si nepamatuje ani jak jsme se dostali domů. "Co na mostě?" Napadne mně si z ní vystřelit. "Ale nic, jenom jak jsme se tam chtěli vyfotit a mně tam mákem spadl mobil." Usměje se. "A proč se mi jako bojíš říct pravdu?" Řeknu, svalim ji na záda, vylezu si nad ní a začnu ji líbat. "Ty si ulhanej, pamatuješ si to! Co si ještě pamatuješ?" Zasměje se když se od ní na chvíli odtáhnu. Pak se vrhnu na její krk který začnu líbat a po každém slově které řeknu znovu polibim. "Pamatuji- si- jak- jsme- přišli- sem- libali- se- pak- si- to- Dan- rozdal- s- Terkou- a my- jsme- usli. " Pak už toho nechám, lehnu si na bok vedle ní a pozoruji jak se usilovně snaží si na to vzpomenout. "Nic se neděje že si to nepamatuješ, ještě aby sis to pamatovala. Tolik jsme toho do tebe nalili, Divím se že si ještě nezvracela!" Zasměju se. "Pozdě, asi budu." Řekne a rychlosti blesku se vyřítí z postele a i z pokoje. Nemůžu zadržovat smích a tak propuknutí v totální výbuch. Když se uklidnim, jdu ji zkontrolovat, ale už jsem přišel zřejmě pozdě. Vedle Sharloty klečí Honza a drží ji vlasy. Kdybych moch přiznat to co se včera stalo vyhodil bych ho, ale teď nemůžu. "Dobrý Tome já jsem už tady." Řekne mi Honza. "Děkuji Honzi, ale, mohla bych si na chvíli promluvit s Tomem?" Zeptá se od záchodu Sharlota. "Jojo jasný." Řekne pak ji něco pošeotá do ucha a odejde. Zavřu za ním dveře a jdu k Sharlotě, ta zavře víko od záchodu a posadí se na něj. "O co jde?" zeptám se. "Jen, budeme jim říkat to co se děje mezi námi a nebo ne?" Zeptá se a skloní přitom pohled na podlahu. Chytnu ji za bradu a její obličej zvdnu tak, abych do něj viděl. "Jak chceš ty, ale já bych jim to zatím neříkal. Nejen že by si utahovali že jsme byly opilí a teď se snažíme to pokračkovat tam kde jsme včera zkončili, ale taky, jsi tady teprve týden a přijde mi, že Honza si k tobě snaží najít cestu, do teď stě se moc nebavili a když jim přiznané co mezi námi je, bude se ti vyhýbat obloukem. " Řeknu ji pravdu a ona se nuceně usměje. "Dobře, ještě tomu dáme čas."řekne a vztane že záchodu. "Jdu se převléknout." Usměje se na mně a nechá mě stát opřeného o umyvadlo. Jen mi prosím nerikejte že jsem se do ní doopravdy zamiloval.

Pohled Sharloty
Převlékla jsem se a šla za ostatními do obýváku. Na gauči už seděli všichni,   krom Honzy. Během toho převlékání jsem si vzpomněla na to co se včera stalo mezi mnou a Honzou na parketu, musím zjistit jestli si to pamatuje. "Ahoj." Pozdraví mně Terka s Danem dvojhlasně.  Nasnídám se a pak už se vydám za Honzou. "Ahoj Honzi!" Pozdravím ho když vejdu do dveří. Honza leží na posteli na břiše a u sebe má notebook. "Ahoj. Co je?" Zeptá se. "Nic. Jen, se jdu zeptat jak sis to včera užil. Ja hodně." Řeknu potichu a posadím se k němu na postel. Připadám si hrozně divně. "Hlavně že sis to užila. A co si pamatuješ jako posledni?" Zajímá se. "Všechno." Přiznám. Najednou se na mne Honza vrhne a začne mně líbat a snaží se mi sundat tričko. Odstrčím ho od sebe. "Honzi! " A rychle se zvednu z postele. "Říkala si že si to pamatuješ. To co se stalo." Řekne. "Pamatuji, jasně sem ti řekla NE!" Vyjedu na něj a pak vystřelím z pokoje. Uteču ke mně a k Tomovi do pokoje a skončím na postel kde se okamžitě rozbrečím. "Sharlot? Co se stalo." Sakra, on je tu Tom. Tom se zvedne od počítače, okamžitě je u mne a vtáhne si mne do obětí. "Honza je hrozný. Nenávidím ho. Už ho nechci vidět. Odejdu od tud." Začnu plácat páté přes deváté. "Ty nikam nepůjdeš.  Budeš tady, se mnou.On na tebe něco zkusil?" Zeptá se a já kývnu na souhlas. "Co na tebe zkusil?" Pomalu mu začnu vyprávět co se v pokoji stalo.  Tom se zvedne z postele a odejde z pokoje na chodbu. Vyskočím z postele a vběhnu na chodbu, Tom už je u Honzi v pokoji, vběhnu tam a společně se mnou i Terka s Danem kteří slyší Tomův křik. "Ty jedno hovado! Seš ty normální? Ještě jednou se jí dotkneš a rozbiju ti hubu!" Křičí Tom a drží Honzu pod krkem u zdi. "Hej! Jděte od sebe!" Zakřičí Dan když Honza srazí Toma na podlahu a mezi nimi začne rvačka. Danovi se naštěstí podaří je od sebe odtrhnout. Terka se okamžitě rozběhne k Honzovi aby se mohl Dan zeptat Toma:" Co do tebe vjelo?" Víc už nevnímám a opřená o zeď se pomalu sklouznu až dolů a schoulim se do klubíčka.
Když otevřu oči ležím na posteli u Toma v pokoji a vedle mne sedí Terka. "Já. Já. To všechno je moje vina." Začnu vzlykat. Terka mně obejme. "Neboj, není. Honza je prase. Skoušel to i na mne, ale vyřešilo se to tak že se mi začal vyhibat obloukem a pak si našel holku a tak to bylo v pohodě. Neboj kluci jsou v obýváku a všechno si to vyříkají. Všichni tři." Pohladí mně a já kývnu. Otevřou se dveře a v nich stojí Dan, kývne na Terku ať jde s ním a oba odejdou. Místo nich do pokoje vejde Tom.

______________________________
Tahle kapitola je o něco kradsi než všechny doposud, ale musela jsem to ukončit takhle. Taky se obáváte jak to bude teď?
Děkuji za komm a votes.