(Název vymyslela kamáradka), báseň
Kéž by to bylo jako předtím
Kéž bys ke mně něco cítil
no a dál, dál už nevím
co mám dělat na světě?
Co mám dělat bez tebe?
Cítím se prázdná a nicotná
nemám náladu na to se usmívat,
ale srdce si vylejvat.
Každý den vidím tě šťastného,
poněvadž ty, ty máš někoho nového.
Doma sedím a poslouchám hudbu,
při ní na tě myslím a zažívám nudu.
Tak už se mě konečně všimni
hele, na mě se koukni!
Usměj se a rukou se mě dotkni.
Koukneš se mi do očí
a hlava se mi zatočí.
Rodiče mi nedali krásu,
ale za to mám od nich lásku.
A tu teď dávám tobě.
Stojím ve tmě a čekám na to, až mě zachráníš.
Čekám zbytečně? Ne, veřím v tě,
ale ty ne ve mě.
ČTEŠ
Jednodílovky a básničky
Casualejednodílovky a básničky na různá témata, psané převážně ve školních lavicích