Kapitola šestá - ,,Nehoda''

27 3 0
                                    

Měsíc svítil, jako baterka, kterou jsem svírala ve své pravé ruce. Vylezla jsem z okna a pomalu dopadla na střechu tátova auta. Připadala jsem si jak nindža. Wuačááá!

Tohle byla perfektní noc na trénink s mými schopnostmi. Abych řekla pravdu, vážně jsem ten trénink potřebovala, když jsem předevčírem vykýchla jiskru ohně a málem zapálila koupelnu..Nebo jak jsem spálila tu židli?

No nic..Mířila jsem k místu, které bylo bezpečné. Řeka. Když budu rozdělávat oheň u řeky, nic se nemůže stát..(Tedy alespoň myslim) Nedávno jsem viděla ve zprávách: Můž zapálil bazén plný vody...Stejně si myslím že to byl clickbait. Doufám.

Znáte ten pocit, když jdete v noci ne tajnou misi a vezmete si baterku, která se po 11 minutách vybije. Ne? Tak to já jsem asi kurva nějaká vadná. Proč mám bože takovou smůlu? Chodim každou neděli do kostela a to ti nestačí? Mam tancovat jako klokan v říji nebo co?

Tak jsem se ještě vracela zpátky. 

Uvelebila jsem u břehu. Viděla jsem pár kachen a chtěla jsem je nalákat k sobě. Ty mrchy ale poznají rozdíl mezi trávou a rohlíkem no. Prokřupla jsem si klouby a šla na to. Na ruce jsem si vytvořila malý plamínek a pomocí ruky jsem ho jakoby roztahovala. A stahovala. A roztahovala. A stahovala....atd..Byla jsem jak Superman. Hustá jak svíčková. Zkoušela jsem taky střílet plamínky.

Domů jsem šla s pyšným pocitem. Ještě jsem plamínky zkoušela ,,střílet'' do vany. Nechci se chlubit, ale jde mi to celkem dobře.

_____________

Další den ve škole jsme psali písemku z matiky. Kvadratický rovnice. Hurá... Byla celkem lehká, ale přesto jsem byla jedna z posledních co ji odevzdávali. Fakt nevím co se stalo, ale když jsem ji pokládala na ostatní písemky tak jsem je kýchnutím tak trochu zapálila. Učitelka rychle vzala svojí minerálku a polila ty testy. Bohužel je nestačila zachránit. Začala na mě křičet, že mi dá důtku. A nevěřili by jste tomu ta mrcha mi ji fakt dala a řekla že si pozve moje rodiče do školy. Rodiče? Škola? Tyhle věci nejdou k sobě.

____________

Čekala jsem na křesle před ředitelnou. Moji rodiče byli u ředitelky asi už hodinu. Musím říct že jsem měla bobky. Nikdy jsem neměla vetší průšvih než poznámku. V druhý třídě.. Spadl mi penál a učitelka řekla ať to nechám bejt, ale já ho přesto zvedla. A dala mi poznámku: ,,Neposlouchá třídního učitele''.

 Pak si mě tam už konečně taky přizvali.

,,Můžeš nám to vysvětlit Jennifer?'' řekla s přísným pohledem ředitelka

,,Noo''...

__________

OUJÉ je tu další část. Doufám že budete spokojení s délkou. Co si myslíte, že Jenn odpoví? Tak se mějte. Au revoir :*

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 26, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

První Element - OheňKde žijí příběhy. Začni objevovat