Zastavili jsme se u hloučku lidí, kteří začali Chanyeola zdravit a on se s nimi hned dal do řeči. Byl mezi nimi i Sehun.
"Baekie!" přišel hned za mnou, když si mě všiml.
"Rád tě tu vidím!" doširoka se usmál.
"Ahoj." taky jsem se na něho usmál. Napil jsem se. Na obličeji se mi hned objevil znechucený výraz. To pití bylo příšerně hořké. Nechápal jsem, jak to Chanyeol mohl tak vklidu pít.
"Ah.. co to je?" tvářil jsem se, jako kdybych snědl celý citron.
"Nechutná ti to? Pojď, naleju ti něco jinýho." zasmál se mému výrazu a vzal mi kelímek z ruky.
Následoval jsem ho zpátky k baru, kde mi nalil něco červenýho. Podal mi to a já se hned napil. Tohle už bylo lepší, sladké a jahodové.
"Díky!" olízl jsem si rty.
Šli jsme ven, kde bylo opravdu míň lidí. Opřel jsem se o kamennou zíďku a povídal si se Sehunem. Byl milý a věnoval mi všechnu jeho pozornost, i když jsem moc nemluvil a radši poslouchal jeho. Nechtěl jsem se opít, abych neřekl něco, čeho bych pak litoval, ale ani jsem si neuvědomil, že během chvíle jsem stihl vypít celý kelímek. Nebyl jsem na to vůbec zvyklý, takže jsem se rychle opil. Začal jsem být uvolněnější. Sehun mi zajel rukou do vlasů.
"Dneska ti to sluší víc, než normálně." pousmál se a podíval se jinam. Vypadal, jako by ho něco napadlo.
"To není pravda, vypadám pořád stejně." zasmál jsem se.
Někdo Sehuna ze zadu strčil. Natiskl mě na zeď a opřel se, aby nespadl. Muselo to vypadat jako že se se mě chystá políbit, protože jsme byli blízko u sebe a jeho ruka byla stále v mých vlasech.
"V pohodě?" zeptal jsem se okamžitě.
"Hej, vy dva!"
Oba jsme se otočili za tím hlasem. Chanyeol přiběhl za námi.
"Pojďte si s náma dát panáka!" zařval a prohrábl si vlasy. Byl celkem rozcuchaný. Sehun se odmně odtáhl a oba jsme bez zaváhání šli. Z jednoho panáka se staly tři a mě se zatočila hlava. Posadil jsem se na barovou židličku, abych neskončil na zemi.
"Baekhyune!" ozval se dívčí hlas.
"Jsi Baekhyun, že jo?" vyjekla a namáčkla se na mě tak, že jsem cítil její až moc silný parfém.
Přikývl jsem.
"Hledala jsem tě! Jde o Chanyeola." jeho jméno řekla potichu, jako by jí v tom hluku snad mohl slyšet.
"Co s ním?" řekl jsem nezaujatě. Chtěl jsem už, aby odešla. Ona ale dál pokračovala a svým pisklavým hlasem začala vyzvídat.
"Jaký je? Má holku?"
"Hm? Ne, nemá."
"Myslíš, že bych se mu líbila?"
"Co já vím." zamračil jsem se. Nevšimla si mojí reakce a odešla rovnou k němu. Natiskla se na něj a něco mu šeptala do ucha. Chanyeol měl ruku na jejích zádech.
Pocítil jsem nával znechucení. Nebyl jsem si jistý, jestli je to z alkoholu nebo z toho, co jsem viděl. Zvedl jsem se a chtěl najít záchody, ale nevěděl jsem, kam mám jít. Ucítil jsem ruku kolem mých ramen.
"Kam jdeš?" zeptal se Sehun.
"Není mi dobře." zamumlal jsem.
Sehun mě zavedl nahoru, kde vůbec nikdo nebyl. Bylo tu několik místností. Dvě ložnice, koupelna a pokoj pro hosty.
"Tady je koupelna." ukázal na dveře.
"A tady můj pokoj. Můžeš tu spát." ukázal na velkou postel. Posadil jsem se na okraj postele a rozhlédl se po pokoji.
Sehun zhasl světlo a rozsvítil malou lampičku na nočním stolku.
"Jdu ještě dolů. Napij se vody, bude ti líp." usmál se a odešel.
Zvedl jsem se a šel do koupelny. Byla obrovská. V jednom z mramorových umyvadel jsem si opláchl obličej a trochu se napil vody z kohoutku. Cítil jsem se líp. Ráno to bude horší. Už teď jsem litoval toho, že jsem něco vypil.
Lehl jsem si na postel a zavřel oči.
