V minulém díle jste četly:
"Co je?" nahodím, když už mě ten obličej přestává bavit.
"Nic" řekne, usměje se a kouká dál na televizi...
Po chvilce uslyším zaklapnutí dveří. Mamka.
"Ahoj mami" zavolám ke dveřím
"Ahoj, kde je táta?"
"Ty to nevíš?"
"On měl prej menší bouračku"
"Aha a stalo se mu něco?" řekne vyděšeně.
"Ne nestalo, ale auto není v pořádku tak ho musel řešit"
"Aha dobře, a jak bylo dneska?"
"Fajn. Jo a je u nás Elliot jo?"
"Dobře a nechcete udělat palačinky?"
"Elliote?" zařvu na něj.
"No?"
"Chceš palačinky?"
"Ani ne děkuju"křikl nazpět
"Tak asi ne děkuju" řeknu mamce
"Dobře, tak už běž ať se tam Elliot sám nebojí"zasměje se.
Mamka je taková moje jediná holčičí kamarádka. Mám jí hrozně ráda. Pořád mi připadá jako kdyby jí bylo třeba 19 let. A dokonce je i ve 21.století. To u některých maminek není zvykem:D
"Jo a Harry?"
"No?"
"Pozítří jdeme na kontrolu jo?"
"Neee"
"Ale jo musíme tam"
"Ach jo, já to tam tak nesnáším!"
"To já taky ale už to budeme mít za sebou"mrkla na mě
Kontrola. To je ta nejhorší věc co se v mým životě odehrává. Už od 10ti let chodim na kontrolu mého těla jestli je v pořádku. Kontrolují mi tam úplně všechno... Dokonce i jestli nejsem úplně tupá:D Což jim většinou vychází blbě, protože vždycky je to "Ty jo, ty jsi ale nějaká chytrá"
Ha. Ha. To asi úplně ne. :D
A jediný proč tam chodím je, že když mi bylo 10 tak ještě mamka řídila a jeli jsme někam... ani nevim kam a buď mamka do náklaďáku nebo on do nás narazil to přesně nevím, ale byl to nejhorší zážitek... Naše auto bylo vzhůru nohama a všichni už byli venku (i brácha který už s náma teď nežije) a já jediná tam zůstala připoutána a nevěděla jsem co dělat... Dokonce jsem tam i omdlela a vytáhla mě až záchranka když přijela... Byla jsem hodně poškrábaná, měla jsem zlomenou nohu a byla jsem v bezvědomí (možná i v kómatu ale to si nejsem jistá) probudila jsem se až v nemocnici. Od té doby nesnáším nemocnice! Probudila jsem se a nikdo tam nebyl, nic jsem nevěděla a netušila jsem co se děje. Bylo to hrozný! No a od té doby chodím na pravidelné kontroly jestli nemám rakovinu (jo taky nechápu jak můžu mít z bouračky rakovinu ale OK), jestli právě nejsem tupá:D, a jestli je vše v pořádku v mým těle... To nechcete zažít! Jsem tam celý den a hrůza... No a na to jdu teda pozítří;) Už se těšim;(
Ahoj, tak další kapitolka zde, doufám že je fajn tak dejte voze komentík a paaa:*
ČTEŠ
"Ta zrzka"
Teen Fiction"No jasně" zasmála jsem se a šťouchla jsem Elliota do ramene. "Ale fakt, hodila by ses k nim" zasmál se a luskl na partičku šprtů v rohu. "Hele už jde Potter s Hermionou" "No jo a Potter má nejspíš novou rtěnku" "Počkej Potter je ta zrzka?" "Jo, vžd...
