Martin & Vadim

Společná noc

Pohled Martina :
Jedu do Kladna za Vadimem. Máme spolu být na pokoji na jedné youtuberské akci, tak jsme si řekli, že u něho pár dní před odjezdem přespím. Měl jsem být na nádraží před 20ti minutama, ale jel jsem vlakem... no a všichni známe jak to bývá s vlaky v Čechách. Musím říct, že jsem nervózní, protože... no... prostě to řeknu. Jsem gay a Vadim se mi líbí, no bohužel on určitě není gay, takže se bojím abych nějak naše kamarádství nepokazil něčím co omylem řeknu. A přece jen, budu u něho 2 dny a to je dost času na to něco pokazit. Když jsem konečně přijel, šli jsme na jídlo, protože jsme oba nejedli. Povídali jsme si o obyčejných věcech a mimo jiné jsme přemýšleli, že natočíme společné video. Po obědě  jsme šli ke mně domů, abych si u něj odložil věci a rozhodli jsme se, že už zůstaneme doma. Společně jsme rozložili gauč, na kterém jsem měl spát, přichystali deky, polštáře a vše ostatní. Bohužel, když jsem si odkládal mobil na stolek, neuvědomil jsem si, že jako tapetu mám Vadimovu fotku bez trička, kterou jsem někde našel. ,,Ehmm.. Marťo?" Řekl Vadim a v ruce držel můj mobil. ,,Jako nebudu tě nijak soudit, aleee můžeš mi to prosím vysvětlit? " a když to dořekl rozsvítil obrazovku a byla tam jeho fotka. ,,Já..víš..noo..." nevěděl jsem co říct a tak jsem mu jen mobil vzal a šel se rychle schovat do jeho pokoje. Strašně jsem se styděl a ani nevím proč, ale začal jsem brečet. Bál jsem se, že mě vyhodí a už se mnou nebude chtít nikdy mluvit. Vadim mě naštěstí nechal chvíli abych se uklidnil, ale když přišel, abychom si promluvili začal jsem znovu potichu brečet. Nebyl jsem schopný mu cokoliv říct a tak jsem vytáhl papírový blok na který jsem napsal vzkaz : Váďo, omlouvám se, ale prosím nech to být, já budu v pohodě. I když jsem doufal, že odejde tak mi pod můj dopis napsal pár vět a podstrčil ho pode dveřmi : Marťo, mně to nevadí, nechtěl jsem ti ublížit, prosím pojď si o tom promluvit. Bál jsem se, ale odemkl jsem mu a stále jsem seděl na zemi schoulený do klubíčka, aby mi nebylo vidět do obličeje. Nikam jsem se nedíval, ale cítil jsem, že si Vadim sedl vedle mě. Začal jsem se pomalu uklidňovat a nechtěl jsem, aby Váďa něco říkal a naštěstí taky nic neřekl. Seděli jsme takhle asi 2 minuty a já zase začal vzlykat. Nečekal jsem, že Vadim něco udělá, ale on mě chytil, a položil si moji hlavu na jeho nohy a začal mě hladit ve vlasech. Nečekal jsem to a začal se zvedat, ale Vadim mě držel pevně a šeptal ,,Neboj Marťo, mně nevadí že jsi gay, vím to už dávno a jestli ti ještě nedošlo, co tě tlačí do hlavy a proč, tak teď ti to dojde." Řekl a začal se smát. Já to ale v tu dobu nepochopil a jako idiot jsem trochu zvedl hlavu a začal mu sahat na rozkrok, kde bylo něco opravdu velkýho a mně to pořád nedocházelo až do chvíle, kdy Vadim řekl ,,Teda ty na to jdeš rychle." A začal se strašně hlasitě smát protože mu došlo, že já jsem to nepochopil. V tu chvíli jsem se rychlostí světla zvednul a zrudnul jako rajče. To asi Vadimovi přišlo ještě vtipnější, ale snažil se už nesmát. ,,Já, no, promiň Váďo já nevěděl, že to, no víš co." Začal jsem plácat pátý přes devátý a Vadim mě doplnil. ,,Že ti nedošlo, že mi z tebe stojí? Jo toho jsem si všiml." Říkal se smíchem a já se cítil strašně v pohode i přes to, co se stalo před chvílí. Vadimův smích je prostě nakažlivej. ,,Ale jestli chceš, klidně pokračuj Marťo, já se bránit nebudu." Řekl a začal se smát, i když jsem z toho cítil, že to myslel vážně. ,,Myslel jsi to vážně?" Zeptal jsem se ho a on ztuhl. ,,Počkej, ty by si fakt chtěl?" Zeptal se a mně došlo, co jsem právě řekl. ,,Nee to jsem nemyslel, já myslel to jak si říkal, že jsi gay." Zasmál jsem se a on se mi podíval do očí a potom na svůj rozkrok. ,,Myslím, že toto mě prozradilo ne?" Zasmál se a já už byl úplně v pohodě.

Večer jsme se váleli na gauči a popíjeli nějaký alkohol a to jsme asi dělat neměli. Vždy když se opiju tak jsem nadrženej a podle toho, jak jsme se oba chovali myslím, že Váďa taky. ,,Hele Váďo, nepůjdeme už spát, nejsem unavenej, ale zítra jsme chtěli vstávat brzo." Šťouch jsem do něj a on se na mě podíval a začal mě provokovat. ,,Ale jestli půjdeme spát, tak jedine spolu v posteli." Řekl a začal se smát. A protože jsem neměl nic proti, tak jsem se zvedl a šel si lehnout do jeho postele. Vadim přišel a sedl si na moje nohy a ruce mi dal nad hlavu. ,,Váďo, to ne, normálně spát vedle sebe." Řekl jsem ale Vadim stisk nepovolil. ,,A ty to snad nechceš?" Zeptal se a i když jsem chtěl, zavrtěl jsem hlavou. ,,Ale tvůj rozkrok říká něco jinýho. " odpověděl a otřel svůj rozkrok o můj a já myslel, že mi snad prasknou kalhoty. ,,Váďo, prosím ne, já se stydím." Řekl jsem a Váďa se jen usmál a věděl moc dobře, že to chci. Chytil mi ruce pevněji a vzhledem k tomu, že byl silnější tak jsem se pod ním nemohl hýbat a druhou rukou si vytáhl šátek, kterým mi je přivázal  k čelu postele. Pomalu mi rukama sjížděl po bocích až ke kalhotám. Pomalu mi je rozepl a sundal a potom zase pomalu rukama jel nahoru až k mým boxerkám a "omylem" přejel i po tý obrovský hoře co se tyčila mezi mýma nohama. Nevydržel jsem to a zavzdychal jsem a Váďu to očividně potěšilo a udělal to víckrát a to už jsem trhl rukama. Váďa se jen usmál a konečně mi začal stahovat boxerky. Cukl jsem sebou když jsem ucítil jeho ruku, kterou mučivě pomalým tempem začal pohybovat. Skoro mi až tekly slzy z toho, jak jsem byl nadrženej a pološeptem jsem mu jen řekl ,,Prosím, Váďo, já už to nevydržím." Ani jsem nedoufal, že by mě mohl poslechnout, ale najednou jsem cítil jeho rty, které tak rychle klouzaly po mém penisu a jeho jazyk, kterým to ještě vylepšovat. Nečekal jsem to a začal jsem vzdychat tak nahlas, že bych se divil, kdyby mě neslyšeli až na druhém konci Kladna, ale v tu chvíli mi to bylo jedno a já si užíval to, o čem jsem vždy snil. Jednou rukou mě hladil na boku a druhou mi rozvazoval šátek, protože věděl, že se bránit nebudu. Já jsem ruce trochu pokrčil a zaryl nehty do polštáře a konečně jsem se udělal a  Vadim to vše spolkl. Byl jsem úplně vyčerpaný a i přes to, že jsem mu to  chtěl oplatit tak v tu chvíli bych nedokázal ani vstát. Vadim to poznal  hlavně proto, že to celou dobu plánoval. Lehl si vedle mě, moji hlavu si dal na jeho hruď, začal mě hladit ve vlasech a potichu řekl ,,Už víš proč mám v plánu vstávat brzo?" Zeptal se a cítil jsem, jak se zasmál. ,,Abych ti to vrátil?" Usmál jsem se a přejel mu po jeho boxerkách. ,,Minimálně." Řekl, zasmál se a ruku kterou jsem ho provokoval na boxerkách chytil a držel ji tam. ,,Co děláš?" Zeptal jsem se a on se jen zasmál a řekl ,,Jestli nepřestaneš, tak to udělám už teď a věř mi, že to už by si opravdu odpadl."
______________________________________
Tak nový příběh konečně začal, je teda asi o 800 slov delší než měl být, ale trochu jsem se zapomněla xD Tento příběh bude o dost drsnější než ten první, takže kdo nemá rád tyto věci a má radši něžnosti, romantické večery atd. Tak toto určitě nebude pro vás. (Peťo... ty zítřejší mrtvolo, já vím že se ti to líbí ty zvrhlá osobo xD ) určitě napište jak se vám kapitola líbila a za každý vote budu ráda :p budu se na vás těšit.
Vaše Kate