Martin & Vadim

To není fér

Pohled Martina :
Probudil jsem se dřív než Váďa a jelikož se blížil den, kdy jsme oba měli jet na týden za mými rodiči, zavolal jsem jim, abych se na tom s nimi domluvil. Zavolal jsem mamce, jelikož taťka je touto dobou v práci a domluvili jsme se, že se nejdřív sejdeme, jelikož bych jí chtěl něco říct. Chtěl jsem se s ní nejdřív pobavit o tom, že jsem gay a jestli by nevadilo, kdybych vzal Váďu s sebou. Domluvili jsme se na pozítří, jelikož máme oba dva volno. Jsem z toho dost nervózní, ale už je to domluvený a tak bych se teď mohl jít věnovat Váďovi. Chtěl jsem z něho dostat, jak naplánoval ten náš výlet, ale všichni víme, že by mě přepral... ale ne, když bude rozespalej. Došel jsem za ním a začal ho hladit ve vlasech, když se probudil, klidným hlasem jsem se ho zeptal : ,,Váďo, co si mi to včera chtěl říct, říkal jsi něco o tom, že si nám naplánoval dovolenou a pak si usnul." Chtěl jsem to zkusit nejdřív po dobrém. Vadim se jen usmál a řekl : ,, Ze mě to takhle jednoduše nedostaneš Marťo." A začal se smát. ,,Dobře dobře, jen jsem to zkusil, tak to půjde po zlým." Zasmál jsem se a sedl jsem si na jeho nohy, vzal jsem si jeho ruce, dal mu je nad hlavu a přivázal mu je k rámu postele šátkem, který tam ještě od minule zůstal. Vadim si uvědomil, co jsem udělal a lehce začal panikařit. ,,Né Marťo, já ti to nemůžu říct, to je překvapení, prosím." Škemral, ale věděl, že mu to nepomůže. Naklonil jsem se k němu, přejel mu rukou po boxerkách a zašeptal jsem mu do ucha ,,Tak už mi to povíš, nebo budu muset udělat to, co se ti nebude líbit hmm?" Jemně jsem ho kousnul do ouška a on mi zavzdychal. To mě hrozně nakoplo, bylo vidět, že Vadima taky a to mi hrálo do karet. Začal sebou cukat, ale to mu nepomohlo. ,,Prosím Marťo, já ti nechci zkazit překvapení." Viděl jsem na něm, že to myslel vážně, ale taky jsem viděl, jak moc mi to chce všechno říct a vyprávět o tom. ,,Ale notak brouku, pověz mi o tom, já vím že chceš." Zároveň jsem ho pohladil po boku a Vadim zase zavzdychal. ,,Ani nevíš, jak mi to tím usnadňuješ." Zasmál jsem se a když jsem se k němu nakláněl, omylem jsem se otřel rozkrokem o ten jeho. ,,Kurva." Zavzdychal Vadim, snažíc se nebýt tak nadržený. Tak moc to chtěl. Oba dva jsme to hrozně chtěli. Ale musel jsem překonat sám sebe, kdybych mu dal to co chce, vyhrál by.. a to já nechci. Vadim si to taky moc dobře uvědomoval a věděl, že když bude znít tak, že to hrozně chce,že to já moc dlouho nevydržím. ,,Notak Marťo, udělej to, víš že to chceš... že to chceme oba." Zavzdychal a já to vážně malém nevydržel, věděl jsem, že nebyl tak moc nadržený, abych si s ním ještě chvilku nemohl pohrávat. Lehl jsem si vedle něho na bok, rukou jsem ho hladil na boxerkách a začal mu šeptat vše, co bych s ním mohl dělat. ,,Představ si, jaký by bylo, kdybych ti teď ty boxerky sundal, dál tě hladil a zároveň líbal, občas lehce pozlobil. No nebylo by to fajn? Tohle klidně můžeš mít, jen když mi povíš co jsi naplánoval, protože já bych to moc rád věděl." Viděl jsem, že to už bylo na Váďu moc a už nemohl a tak jsem se ho zeptal : ,,Tak už mi to povíš?" Snažil jsem se znít co nejvíc svůdně, ale moc mi to nepomohlo. ,,Ne, fakt ne, tohle je překvapení, nemůžu ti to říct." Byl zklamanej, chtěl to říct, ale zároveň nechtěl, chápal jsem to a tak jsem ho chtěl ještě pozlobit. ,,Dobře teda no." Udělal jsem smutnej pohled a začal odcházet. ,,Notak Marťo, nenechávej mě tu, prosím." Byl jsem si jistej, že povolí, ale on nic. Koukl jsem se na něj, ležel tam, úplně nadržený, ale nic neříkal, nechápu to, já bych to nevydržel, chtěl jsem to, hrozně moc. On to vydržel, já ne.. vrátil jsem se, koukal na mě a řekl. ,,Prosím, netrap mě.. a netrap ani sebe, víš moc dobře, že to chceme oba." Vzrušilo mě to, hodně. Sedl jsem si obkročmo na jeho rozkrok a začal jsem ho zase trochu provokovat. Jednou rukou jsem se opřel u jeho hlavy a druhou jsem ho hladil po boku. Oba jsme byli nadržení a já věděl, že chci něco víc. Vyndal jsem si z kapsy kondom, ukázal ho Vadimovi a zeptal se : ,,Můžu?" Bál jsem se, přece jen, naše konverzace z dřívějška vypadala jinak.
Flashback
,,Tak jaký jsou první pocity hmm? Zeptal se a potichu se zasmál. Viděl, že ještě teď nemůžu popadnout dech. ,,Myslím, že vidíš. A ani nemám potřebu se střídat." Zasmál jsem se a Vadim si mě přitulil k sobě a pošeptal : ,,To vůbec nevadí, rád si budu hrát se svojí princeznou." Začal se smát na celé kolo, ale já měl pocit, že na tom bylo i trochu pravdy. ,,A já si rád zahraju na princeznu." Doplnil jsem ho a oba jsme se smáli jako šílení.
Konec flashbacku
Vadim se na mě podíval a zeptal se : ,,Opravdu bys chtěl?" Nevěděl jsem, jestli to myslel dobře, nebo špatně. ,,No, chtěl, ale pokud ty nechceš.." Přerušil mě a řekl ,,No to teda kurva chci, na to jsem čekal celou dobu." Byl jsem rád,, že to řekl a nakoplo mě to neuvěřitelným způsobem. Nechal jsem ho pusou roztrhnout obal a sundal si boxerky. Sundal jsem i ty jeho a nasadil si kondom, pohladil jsem ho po boku a lehce se do něj dostal. Líbilo se mu to.. a dost. A mně rozhodně taky. Začal sám přirážet proti mně a já proti němu, byli jsme v tom sehraní. Začal vzdychat a já chytl jeho penis a začal ho uspokojovat i takhle. Cítil jsem že už brzy budu. Nemohl jsem. Musel jsem udělat jeho. Překonal jsem ten chtivý pocit a začal přirážet ještě rychleji. Vadim začal vzdychat, hodně nahlas, a to mě vzrušilo ještě víc, ještě jsem přidal na tempu a sklonil se k Vadimovi. Chtěl jsem slyšet, jak vzdychá. ,,Už b-budu!" Zavzdychal Vadim, tak jsem ještě ppřidal nechápal jsem, kde se to ve mně bere. Vadim začal vzdychat s každým mým přiražením čím dál hlasitěji a po pár vteřinách se udělal. Já ještě jednou přirazil a udělal se taky. Padl jsem vyčerpaný vedle něho a jediné co jsem zvládl bylo mu rozvázat ruce. V tu chvíli mi bylo úplně jedno, že se udělal na mě a že to mám vše na břiše, prostě jsem se svalil vedle něj a byl rád, že jsem mu alespoň rozvázal ruce. Vadim na tom byl jen o trochu líp a tak vzal kapesník a postaral se o mě. ,,To bylo to nejlepší, co jsem kdy zažil Marťo." Řekl když skončil a začal mě líbat. ,,Nesnáším tě... vždycky dostaneš co chceš a já nic." Zasmál jsem se a Vadim se nahnul a pošeptal ,,Však na tebe se taky dostane, neboj lásko." Lásko.. řekl mi takhle poprvé a mně se to líbilo. Přitulil jsem si ho k sobě a v objetí jsme usnuli.

______________________________________Ano lidi, já vím, FAKT se moc omlouvám, že jste museli čekat takhle dlouho, najednou mě prostě napadlo, že bych mohla zase něco napsat a co jinýho by to bylo, než něco, v čem se vyžívám psát? Zároveň je tato kapitola 2krát delší než většina mých kapitol xD nechápu, trochu jsem se pozapomněla, snad nevadí :D Je tu vůbec ještě někdo, kdo by měl zájem toto číst? Abych to nepsala zbytečně xD za Vaše rady a třeba i kritiku budu moc ráda. Budu se těšit zase u další.. snad né za moc dlouho.. kapitoly.
Vaše Kate