Dcera mafie

17.kapitola

Po probuzení jsem provedla mojí ranní rutinu a převlékla se do již vybraného oblečení. 

Celé dopoledne jsem strávila posloucháním písniček. Doma jsem se nudila tak jsem se jela projet. 

Na dráze nikdo nebyl. Taky proč by tam někdo měl být, když se nejel závod ? Zvuk motoru jsem milovala stejně jako vůni benzínu nebo spálených pneumatik. 

Když jsem odjížděla byl večer. Auto jsem zaparkovala do garáže a šla do obýváku. 

"Nicol posaď se potřebuji si s tebou promluvit " řekl Dylen, když jsem prošla kolem něho. Otočila jsem se a posadil na druhou stranu gauče. 

"Tak mluv " řekla jsem protože jsem to nechtěla dál protahovat.

"Kšefty tady jsou čím dál horší. Navíc není tady bezpečno, ne že by někdy bylo. Každého z naší i mafiánské rodiny se pokusili zabít. Proto bych se chtěl vrátit zpátky do Los Angeles. Je jen na tobě jak se rozhodneš." 

Nevěděla jsem co říct. Ráda bych se vrátila, protože Ameriku jsem milovala, ale něco mě tady drželo. Ať už kamarádi nebo závody. 

"Promyslím si to " odpověděla jsem, protože nic jiného mě nenapadlo. 

"Fajn " řekl Dylen a odešel do pracovny. Já odešla do pokoje, protože tam bylo něco co mi velmi chybělo, postel. 

 Lehla jsem si a na chvilku zavřela oči. Nebyla jsem unavená, ani ospalá. Pustila jsem si písničku od Kali- Dosnívané. Slyšela jsem ji snad milionkrát, ale stejně mě neomrzela. 

Dlouho dobu jsem přemýšlela, o tom kde chci zůstat. Nakonec jsem toho nechala, protože i když se to nezdá, přemýšlení je velmi vyčerpávající. 

Napustila jsem si vanu a ponořila se do vody. Chvíli jsem jenom ležela dokud nevychladla voda. Omyla jsem si vlasy i pokožku. 

Zabalená v ručníku jsem přešla do pokoje a převlékla se do pyžama. 

Spánek mě pohltil hned jak jsem si lehla do postele.