Dcera mafie

26.kapitola

Když klukům skončil trénink, rozloučila jsem se s Gabrielou. Chtěla jsem jít za Michalem, ale když jsem si všimla jeho naštvaného výrazu, tak jsem to zavrhla. Když jsem nastupovala do auta v kapse mi zavibroval mobil. Přišla mi zpráva od Rica. Přijeď do garáží, potřebujeme s tebou mluvit. 

 Zaparkovala kousek od garáží, z vaku jsem si vyndala beanie čepici a nasadila jsem si ji. V garáží už byl Marcus, Ric, Daniel a další, které jsem jménem neznala nebo si nemohla vzpomenout. Pohledem jsem přejížděla po obličejích přítomných až jsem se zastavila u jedné tváře. 

"Dylene!" Vykřikla jsem a do očí se mi nahrnuly slzy radosti. Párkrát jsem zamrkala a bylo to lepší. 

"Chyběla si mi." Řekl a objal mě a já jeho. 

"A já jako nic ? " Se smíchem řekla Žanet. 

"To víš, že jo." Odpověděla jsem jí a následně taky objala. 

Nejdřív jsme se bavili o všem možném a potom o Dominikovi. 

"Ne. Neodjedu pryč z města jenom kvůli nějakýmu debilovi co mě chce zabít. Nechci utíkat. " 

"Nicol je to nejlepší řešení. " 

"Ne. " Naštvaně jsem řekla a odešla z garáže. 

Nastoupila jsem do auta a jela domů. Je středa a v pátek se má jet důležitý závod, který chci jet. Ale jak se mám soustředit, když musím řešit tohle. 

Seděla jsem na barové židli v místním baru. Pila jsem vodku s džusem a výjimečně jsem si to neužívala jako pokaždé. Měla jsem pocit, že mě někdo sleduje. Po chvíli se ten pocit změnil ve skutečnost.

 Zaplatila jsem a vyšla z baru. Za mnou šel jeden muž. Snažila jsem se ho ignorovat, ale nešlo to. Když jsem šla ulicí, která nebyla skoro osvětlená přidala jsem do kroku. Protože byl prosinec tak se stmívá brzo. Nic jsem nevnímala, jenom mé kroky. Ozval se výstřel. Podlomila se mi noha a já spadla k zemi. Věděl, že když mě střelí do nohy nebudu moct chodit. Nemohla jsem zůstat ležet. Zvedla jsem se ze země a pokusila se o běh. Každým krokem mě to bolelo víc a víc. Každým krokem rána krvácela víc. 

Nakonec jsem se dostala domů. Dominik mě přestal sledovat už v polovině cesty. Dylen doma nebyl a já nevěděla kde je. Možná ještě v garáži nebo u Daniela. V lékárničce jsem našla obvaz a dezinfekci. Ránu jsem vyčistila a následně zavázala. Zítra si s tím pro jistotu zajdu k doktorovi. 

Opatrně jsem vyšla schody do pokoje a převlékla se do pohodlnějšího oblečení. Lehla jsem si do postele a na notebooku pustila film.