O prázdninách jsem si ještě říkala, že budu mít jedničky max tři dvojky. No...ty jedničky bych měla, ale vychází mi čtyřka z fyziky a trojka z matiky. Zkrátka čísla a já to nejde dohromady.
Potřebuju doučování, jenže kde ho najdu?
,,Měla by si s tím začít něco dělat..." řekla Kayla zamyšleně.
,,S čím jako?!" nevěděla jsem o co go.
,,S matikou a fyzikou." ujasnila mi to.
,,Oh vážně? Bez tebe bych na to nepřišla..." uchechtnu se a zavřu sešit dějepisu, ze kterého jsem se do teď "učila"
,,Jdu se někoho zeptat... Jdeš se mnou?" vytahovala jsem si sešit matiky a fyziky.
,,Ne, ještě se musím učit." oznámila mi a já ji tak nechala. Šla jsem opět se sklopenou hlavou, při čemž se snažila vyčíst, jak na matiku.
Jdu si a ani nevím kam, zkrátka jdu a doufám, že se někdo slituje a třeba se mě zeptá, jestli nepotřebuji s něčím pomoct.
Tojevzoreček (A+B) na druhou neboAnadruhou + Bnadruhou???
Zastavím se nad tímto příkladem, snažíc se na to přijít. Ucítím na své bradě něčí ruku jak mi zvedá hlavu. Dlouhé prsty plné prstýnků...
,,Ahoj, slečno Smithová." řekla osoba přede mnou, na kterou jsem přenesla celou svou pozornost.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Ahoj, Sisi!" oplatila jsem jí pozdrav. Pro objasnění: kvintánka, kamarádka z kroužku, šíleně známá holka na celý škole, a taky moje-
,,Neměla by si takhle chodit po škole. Nikdy nevíš do koho narazíš." řekla a šťouchla mě do nosu.
,,No jasně... Hele, potřebuju nutně doučko na matiku případně fyziku. Nevíš o někom?" zaptala jsem se nevinně. Její reakce byla zvláštní, ale nějak jsem to neřešila. Zamračila se a sjela si mě pohledem od hlavy až k patě. Potom zapřemýšlela.
,,Jo...možná...jeden kluk z prváku... Harry se jmenuje...to docela dává..." řekla nervózně a pořád se mračila. Co se s ní děje? Kde je ta sebejistá Susan?
,,Počkat... Tobě se líbí?" vyjekla jsem najednou. Vyděšeně se rozhlédla kolem sebe.
,,Buď zticha..." procedila zkrz zuby. Zachichotala jsem se, pokyvujíc jí, že má jít se mnou.
,,A jak vypadá?" zeptala jsem se po chvíli. Protočila nade mnou oči a povzdechla se.
,,Emo..." řekla jednoduše. To ne není to ten, kdo si myslím, že to je, že ne?
,,Černý skinny a věčně košile?" zkusila jsem to. Kývla, ,,No tak vím o koho jde..." usmála jsem se. Snad se mýlím.
Ani nevím kam jdeme, ale nejspíš za prvákama. Mimochodem nedořekla jsem, kdo je Sisi. Ano říkám jí tak a dokonce jediná, což je divný... No každopádně je to moje-
,,Bee!" slyším klučičí hlas kdesi přede mnou. Zvedám hlavu a koho byste čekali. No já ten hlas poznala hned.
,,Čau! Harry...!" řekla jsem nervózně. Je mi trapný někomu takhle říkat o doučko.
,,Ahoj! Potřebuješ něco? Už jsem se dlouho neptal kde jsou záchody, tak nevím..." zasmál se společně s tím klukem vedle něj. Sisi se na mě podívala zmateným pohledem.
,,Hehé... Nechtěj vědět." máchla jsem nad tím rukou a otočila se zpátky k tomu prvákovi.
,,Nebylo to naschvál... Jsem zmatená, když mám někoho navigovat..." sklopila jsem hlavu studem.
,,No jasný... Tak, co potřebuješ?" zeptal se už trochu netrpělivě.
,,Naučit matiku a možná i fyziku..." řeknu sklesle.
,,A k tomu...potřebuješ mě?"
,,Proč tu asi jsem?!"
,,Fajn! Dneska ve tři, máš čas?" navrhne a usměje se tím ďolíčkovským úsměvem.
,,A-asi j-jo, šlo by..." zakoktám se. Sakra!
,,Tak dole ve vestibulu, OK?"
,,Fajn... A děkuju..." usměju se ještě než znovu sklopím pohled a otočím se směrem k Sisi.
,,No tak vidíš! Nebylo to tak hrozný..." řekla nervózně.
,,Jo, ale snad to od něj pochopím a snad tam vůbec bude!" řekla jsem s úsměvem. ,,Už půjdu, píšem..."
,,Dobře, tak... Ať ti to dobře dopadne." řekne a konečně se usměje. Chci jí obejmout tak si stoupnu o schod výš a přitáhnu si ji do svého sevření.
Ještě jí zamávám a jdu do třídy.
Jsem zvědavá na to odpoledne...
______________________________________
Ahoj! Náročný rok a náročná škola a všechno okolo.... Pardon
