Nemocnice

320 11 0
                                    

Pohled Carrie:

Jsou to skoro dva dny a Honza se ještě neozval. Párkrát jsem mu napsala, ale ani jsi to nepřečetl. „Třeba má rozbitý mobil" Říkám si pro sebe. Jenže se neukázal ani v druhém domě. Mám o něj strach. Co když se mu něco stalo? Ne to je hloupost...

Pohled Honzy:

Znova slyším to otravné pípání. Začíná mě to štvát. Otevřu oči a světlo mě do nich uhodí. Zase jsem v nemocnici. A co hůř, jsem tu sám. Už je to několik dní. Doktoři říkali, že dnes už dají pryč ty otravné přístroje. Do ruky beru mobil. Kupodivu nehodu přežil. Mám zprávu od Carrie. Bože úplně jsem na ni zapomněl.

Já: Sorry Carrie. Jsem v nemocnici, ale nemusíš se bát. Jsem v pořádku.

Tvůj Honza

Carrie: Cože?! Co se stalo? Mám o tebe strach. A co Tomáš?

Já: Neboj. Potom ti to vysvětlím. Už musím. Ahoj

Carrie: OK. Ale nezapomeň! Hodně štěstí. Zatím ahoj

Nemusel jsem jít. Jen jsem se o tom nechtěl bavit. Vy asi nevíte o čem, co?

FLASBACK

Otvírám oči. Stojí u mě doktor. „Jste v pořádku?" „Ano" odpovídám. Doktor mi řekl, že jsem byl mimo další den. „Co je s Tomášem?" vyhrkl jsem. Na doktorovi byli vidět rozpaky. Mám strach. „Víte... mám pro vás špatnou zprávu..."

END OF FLASBACK

Bože. Už při té vzpomínce brečím.

Pro dnešek to bude všechno. Blížíme se do finále. Názory mi pište do komentu.
Lucy

MenT [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat