IV.příběh- Zima

12 2 2
                                    

New York, Manhatan- 1.srpna 2016

Na posteli v domě svých rodičů sedí mladá slečna. Spíše žena. Dlouhé naprosto bílé vlasy má zrovna svázané do vysokého drdolu a nervózně se v nich škrábe. Zrovna dokončila vysokou školu a teď si hledá práci. Listuje novinama a hledá slušného zaměstnavatele. U toho jí hraje relaxační hudba a jak listuje letákem, poťukává si ukazovákem na koleno. Uklidňující hudba zřejmě nezabírá, dívka je evidentně zabraná do pravidelného vyťukávání a ani nevnímá ten padající sníh a tu tmu za oknem. Otočí další stránku vzdychne a zavrtí hlavou.

"Já si snad práci nenajdu!"
Tuto větu skoro vykřikne a naštvaně se práskne pěstí do holého kolena. Ovšem trochu silněji, než plánovala.

"Au." Taková reakce byla více než očekávaná.

Pak najednou, z ničeho nic se začně otřásat zimou. Vzpomněla si, že nechala kvůli větrání otevřená okna. Odhodí letáček. Podrbe si plácnulé koleno a začne se vyhrabávat z postele. Dostává se ven z postele a vzhlédne. Spatří sníh.

"Ono...sněží?" Ptá se do větru.
Nic nechápe, vždyť před chvílí bylo léto. Teplé léto. Slunce ještě před pár minutama pálilo a děvče se chtělo jít opalovat k jejich bazénu. Zavře okno a pustí topení.

Vyjde ze svého pokoje a sejde schody, zaklepe na dveře pokoje své o něco starší sestry. Už slyší její kroky a po chvilce, která nebyla až tak dlouhá, jako obvykle, jí sestra dveře otevře.

"Zrovna jsem se s nim rozešla. Co chceš?" Dívka ví se kterým primitivem ona chodila. Otrávená životem se její ségra zamračí a opře se o dveře. Má úplně stejnou barvu vlasů jako její mladší sestra, která ji momentálně znova otravuje.

"Chris, ono sněží." Vypískne jako malá holka, která právě dostala dárek.
Christine se otočí, podívá se z okna a její modré oči se jí najednou rozšíří. Není jasné, jestli překvapením nebo strachy.
Pak se Chris otočí popadne sestru za ramena a pohlédne jí do očí.

"Dannielo?" Zděšeně zašeptá.

"Co se děje?" Nechápe Danniela. Její sestra jí zatáhne z ruku do svého pokoje a přistrčí ji k zrcadlu.
Danniela se chvíli prohlíží a když nic zvláštního nevidí, otočí se udiveně na svou sestru.

"Co? Mám něco na obličeji?" Zeptá se s údivem v očích.

"Tvé oči...už se ti to děje taky." Odpoví jí sestra a přišoupne ji blíž ke svému odrazu. Danniela si konečně všímá svých očí. Má je bílé jako sníh, který se venku sype z oblohy.

"Chris,.. co to je a co to má co společnýho s tim sněhem." Dann je k smrti vyděšená až skoro zavrávorá a Chris ji musí zachytit.
Jako odpoveď se jí dostane i sestřino zablýsknutí očí a změnění své obvyklé tmavě modré barvy. Teď jsou její oči bílé, jako Danniny oči.

"Ó můj...bože!" Vykřikne Danniela. "To je divný."

Z jejích rukou vychází chlad a když se na ně Dann podívá, zděsí se ještě víc. Jeji sestra od ní okamžitě ustoupí. Ví, že teď přichází něco velkého. Danniela ale vůbec nechápe, proč Chris od ní ustupuje.

"Co to sakra je?" Ječí. Doma jsou samy, nikdo další tam dnes není. Máma s tátou odjeli do práce. Prázdniny má jen Dann a Chris, která je učitelka.
Ale to není podstatné. To nejpodstatnější se děje právě teď v pokoji Christine.
Dannieliny ruce se začínají obalovat sněhem a dívka samotná brečí, protože je jí nesnesitelná zima.

"Danny, vydrž." Křičí Chris. Ustupuje ještě dál. Teď už je mezi dveřmi. "Za chvilku to bude dobrý!" Vykřikne znovu.

Kolem Dann víří malé vločky a za chvíli se s ní točí celá místnost. Ten průvan zabouchne dveře a ty schodí Christine dozadu a tak dívka udělá kotoul vzad a praští se do hlavy. Hned se ovšem vyhrabe ze země na nohy a začně bušit na dveře.

"Danny!!" Vykřikne najednou. Nemá zdání, co má dělat. Dotkne se prstem dřevěných dveří a ty okamžitě zamrzají. Jakmile celé zbělají, začně do nich mlátit pěstmi. Dokud si je celé nerozedře. Dveře se rozpadají, ale její sestra za nimi není. Okno je rozbité.

"Ó ne. Dostala ses ven." Mluví k Danniele venku. Podívá se z díry, která zbyla po okně. Na zemi leží bezvládné tělo její sestry. Christine vykřikne a žene se po schodech dolů. Zamíří do předsíně, otevře vchodové dveře a pádí na zahradu, kam spadla Dann.

"Danny!" Křičí. Její sestra je v bezvědomí, jak později zjišťuje. Klečí u ní a vytáčí telefonní číslo. Čeká jen chvíli, než jí to osoba na druhé straně zvedne.

"Mami! Danniela...omdlela!"
Vypadne z ní.

"Cože? A co se stalo, Christine." Ozývá se zděšený ženský hlas z malého reproduktoru na dívčině telefonu.

"Našla to. Našla svou moc." Řekla Christine a vyděsila tím svou matku na druhém konci telefonní linky. Maminka lapá po dechu a zakrývá mikrofon telefonu.

"Alexi. Musíme domů. Holky maj problém!" Zavelela a pak jen matka sledovala, jak na to její manžel šlápnul. Auto se rozjelo.

Christine začala svou sestru probouzet. Nic. Tak se rozhodla, že u ní venkz počká. Sníh všude okolo ní létal a dívce začínala být zima. Čekala tam dost dlouho, než se v zahradě objevili její rodiče.

"Mami! Tati!" Křikla na své rodiče, kteří se ihned rozeběhli ke svým dcerkám.

"Co se stalo?" Křikla maminka.

"Danniela..Ona...ona objevila své schopnosti. A vypadla z okna. Není mrtvá, že ne?"

"Ne není." Odpověděl Christinin otec své dceři, jakmile se dotkl jejího krku.

"Díky bohu. Musíme ji odnést do domu." Zavelela matka. A jak řekla, tak se stalo. Alex jí pomohl sebrat z mokré země Dannielu a s matkou ji donesli do jejího pokoje.

Příběh zimní rodiny ovšem nekončí, famílie se přestěhuje na venkov, kde je nikdo nezná a bude žít více méně v utajení. Ale to je už jiný příběh.

************************

Čau. Napadlo mě, že bych měla být víc aktivní a tak aktivně přidávám novou kapitolu. Doufám, že se vám líbila a příště bude superdlouhá!
Mám super napady s touhle knížkou. Ještě asi tak dvě nebo tři samostatné kapitoly a pak suprise!!!

Tak čus!

Divné DětiKde žijí příběhy. Začni objevovat