Hudba a tanec

Zlí sen

Oblékla jsem si věci Damon si vzal své tričko a sešli jsme dolů, ale tam nikdo nebyl.

"Kde jsou? A.... jak dlouho jsme tam byli?,, zeptala jsem se Damona on věděl asi tak jako já.

"Já nevím je to divný táta nikdy jen tak neodejde.,, chvíli jsem se procházela po obýváku a pak viděla na gauči lísteček.

"Hele Damone nechali tu lísteček.
Damone doufám že se ti bude v tvém novém domě s tvou přítelkyní bude líbit. A také doufám že nám ji brzy představíš.,, přečetla jsem mu to nahlas a byla trochu v šoku. On se jen usmíval.

"Damone ten dům je pro nás dva?,,

"Ano. Až by jsme oba dodělali školu tak by si se sem nastěhovala a mezitím by si tu bydlela od pátku do neděle.,, tohle se mi vážně líbilo já nevěděla jsem co říct

"Páni já tohle je úžasné.,, dala jsem mu pusu abych nezačala třeba plácat nějaké nesmysli. Damon mě položil na gauč. Líbali jsme se a pomalu se dostávat tam kde jsme přestali když přišli Damonovi rodiče, ale začal mi brnět mobil v kapse.

"Sakra! Co se zas děje.,, vyndala jsem si mobil z kapsy a podívala se na displej. "To je máma.,, Damon na mě pořád ležel měl hlavu na mém hrudníku takže musí slyšet moje srdce které buší jak o závod. Zvedla jsem mobil

"Ahoj mami co se děje?,, zajela jsem prsty Damonovi do vlasů a on mě držel za boky a začal mi dávat jemné polibky na břicho. Mámů jsem vůbec nevnímala vím že něco do mobilu křičela ale já se soustředila na to co dělá Damon. Obsipával moje břicho jemnými polibky párkrát mě i kousnul jen jsem vzdychla. Měla jsem celou dobu zavřené oči a celí svět jsem nevnímala jen jsem vzdychala a cítila Damonův jemný smích.

"Angie, Angie slyšíš mě! Počkej až přijdeš domu!,, najednou Damon přestal a já otevřela oči.

"Zlato nechci tě vyhazovat. Ale nechci abys měla doma problémi kvůli mě.,, byla jsem mimo a úplně jsem zapomněla, že mi volala máma.

"Jo v pohodě už stejně asi budu muset. Moc se mi to líbilo.,,

"Tak si to můžem příště zopakovat.,,

"To si piš,, zasmála jsem a políbila ho vyšli jsme ven nasedli do auta vyjeli ke mě domů.
Přijeli jsme ke mě před dům.

"Nechci tam chci být s tebou.,, udělala jsem smutný obličej

"Neboj budeš zítra a pokud by si mohla tak by si u mě byla uz od zítřka do neděle.,,

"Jo tak dobře to půjde a přijdeš si pro mě zítra ráno.,,

"To je samozdřejmí.,, usmála jsem se a políbila ho

"Tak ahoj zítra,,

"Zítra,, chvíli jsem koukala jak se jeho auto odemě vzdaluje a pak domů. Potichu jsem odemkla zula si boty a šla po špičkách nahoru. Rychle jsem vklouzla do pokoje a zavřela. Opláchla jsem si obličej vyčistila zuby převlékla se a vlezla do postele okamžitě usla.

Bolela mě hlava vím, že mi dal tupím předmětem do hlavy. Začala jsem se pomalu probouzet cítila jsem, že mám svázané ruce a nohy otevírám pomalu oči ale skoro nic nevidím jen jemné sluneční paprsky které prosvítaj přes plachtu zakrývající okno. Chtěla jsem křičet o pomoc ale nemohla jsem jakobych ztratila hlas. Rozhlédla jsem se po místnosti byla málá a stísněná bála jsem se že mě zabije a proč mi tohle udělal. Pokoušela jsem se zvednou nemohla jsem jakobych neměla žádné nohy. Zkusila jsem znovu křičet hlas se mi vrátil, ale byl hodně slabí. Pak se rozrazili dveře a stál tam dostala jsem strach velký strach chtěla jsem couvat, ale neměla jsem kam.
"Pust mě co to děláš co jsem ti udělala!,, křičela jsem na něj jakoby mě neslyšel. Jen mi hodil přes hlavu pytel a táhl mě pryč. Škubala jsem sebou křičela, ale jakobych nic nedělala nikdo mě neslyšel. Pak jsem sebou jen škubala to zastavil a chytl pytel co jsem měla na hlavě. Začal za něj tahat směrem k sobě a tím mě pomalu škrtil. "Jestli sebou budeš škubat tak tě zabiju je ti to jasný.,, Potom pytel pustil a já zase dýchala. Dotáhl mě někam posadil na židli a přivázál mě k ní a pak mi sundal pytel z hlavy. Bylo tam příliš ostré světlo takže jsem zavřela oči a nemohla je otevřít. "Prosím pust mě co jsem ti udělala.,, pomalu jsem otevřela oči.
"Neboj se nikdo tě tu neuslyší a ani nenajde protože tady to nikdo nezná.,, otevřela jsem oči a rozhlížela se po místnosti a pak jsem si všimla......