Hudba a tanec

Nepříjemné vzpomínky

Došli jsme tam vypadala pořád stejně. Čím víc jsme se k ní blížili tím víc se mi dělalo špatně.

"Jsi si jistá?,, zeptal se Luboš

"Jo jsem chci mít v ruce důkaz na zavření toho parchanta. Jasone budeš hlídat jo kdyby sem kdokoli šel tak ho zabav a zapískej aby jsme případně utekli.,, ještě jsem mu ukázala Colinovu fotku aby věděl jak vypadá

"Proč vlastně nehlídá on?,,

"Tak za 1. Tebe nezná a nikdy tě neviděl a za 2. Měla jsem zavázaný oči nevim kde co je pamatuju si jen tu místnost nic víc.,,

"Aha jasně,,

S Lubošem jsme vešli dovnitř a tím se mi to všechno vrátilo bylo to tu úplně stejný nic se tu nezměnilo a vypadalo to, že jsem měla pravdu.

"An měla si pravdu asi to pořád používá a vypadá to že tu i bydlí.,,
Šli jsme dál

"Musí tady mít místnost na kterou jsou ty kamery napojený.,,

"A máš aspoň malí tušení kde?,, záporně zakroutil hlavou pak jsem si, ale něčeho všimla

"Podívej támhle je žebřík!,, ukázala jsem na žebřík který směřoval na půdu začali jsme lézt nahoru. Docela jsem se bála, že tam bude.
Luboš vylezl nahoru a já lezla za nim. Měl tam asi čtyři televize na které byli napojené všechny kamery v chatě.

"Je tam na nás záběr jestli to uvidí zjistí, že jsme tu byli!,,

"Neboj on už neuvídí nic.,, udělal to tak že vzal paměť z kamer ale kamery šli dál. Úplně tomu nerozumím, ale vím že paměť těch kamer máme teď my

"V týhle místnosti kamery nejsou což je dobře. A my musíme vyskočit střešním okénkem aby nás ty kamery zase nenatočili.,, vyskočili jsme okýnkem a běželi odtamtud co nejdál