Cesta do školy

508 20 11
                                    

Když jsme se všichni nasnídali tak já a Jessica jsme počkali před vraty než máma vyjede s našim autem, když jsme nasedli do našeho černého BMW tak jsme jeli směr Jessicy a potom moje škola. Potom co mě máma vysadila z auta tak jsem tam stála asi pět minut jako tvrdý Y u silnice a bála se udělat krok dokud nejelo nějaké auto a neohodilo mě louží. To jsem zapištěla a uskočila protože jsem se lekla. Během mého šoku a následného úskoku jsem s mojí šikovností do někoho vrazila. Když jsem se ohlédla spatřila jsem krásného vysokého kluka s černými havraními vlasy a s očima modrýma jako moře. Přes černou koženou bundu mu byli vidět jeho svalnaté ruce protože jí měl rozeplou tak přes jeho upnuté tryko byla vidět také jeho vypracovaná hruď. Po chvíli trapného ticha a zírání na něj jsem konečně začla mluvit:

Já: Promiň moc se omlouvám nedávala jsem pozor

On: "Jo to je v pohodě nic se neděje a jak se jmenuješ??,,

Já: "Jsem Angie jsem tady nová a ty??,,

On: "Já jsem Damon už tu jsem druhým rokem.,,

Já: "Tak jo moc mě těšilo Damone už budu muset jít tak ahoj.,,

Damon: "Hele a nechceš doprovodit aby ses tady třeba neztratila víš ta škola je docela velká.,,

Ja: "Tak Jo no jestli ti to nebude vadit.,,

Damon: "Ne vůbec mi to nevadí to bych se tě asi jinak neptal. A jak se má jmenovat no tvoje učitel/ka?,,

Já: "No já nevím musím se podívat do papírů počkej chvilku.,,

Damon: "Jo v pohodě.,, Řekl a usmál se
Byla jsem z něho trochu nervózní. Začla jsem se hrabat ve své tašce přes rameno po chvíli jsem vyndala štos papíru které mi s moji velkou šikovnosti upadli na mokrou zem. Rychle jsem je začala zbírat aby se úplně nenamočili on se chvíli smál a pak mi začal pomáhat, když jsme to všechno sebrali tak jsem začla hledat ten správný papír na kterém bylo vše napsané. Po asi pěti minutách jsem ho našla a nahlas zakřicela:
"Jó už ho mám!!,, Když jsem se ohlídla kolem sebe tak skoro všichni na mě koukali jako bych se zbláznila. Když moje oči pohlédli na Damona jen se smál byl to takoví pobavený smích pak jsem se začala smát taky smála jsem se sama sobě a hlavně nad tím jaký jsem jelito potom jsem se koukla znova na Damona a ten jeho úsměv byl úplně krásný a nepopsatelný.

"Jak se tedy jmenuje tvá/tvůj učitel/ka??,,

Koukla jsem se do papíru a řekla:
"Jo jmenuje se Martha Jonesová,,

"Jo tu znám ta je celkem v pohodě přísnější ale v poho.,, Doprovodil mě k mé třídě a rozloučil se semnou a doslova utekl jakoby před někým utíkal nebo předemnou to nevím. Vesla jsem do třídy a všichni na mě vážně divně koukali najednou ke mě přiběhla nějaká blondýna na vysokých podpadcích s minisukní a strašně přemalovana a začala na mě ječet:

Hudba a tanec Kde žijí příběhy. Začni objevovat