2.Kapitola

18 1 0
                                    

Poslední den školy.
Hana se těšila na prázdniny, poslední hodinu už skoro nevnímala jak je učitel poučuje a bezpečnosti.
Erika: Hano?
Ano?
Erika: Co budeš dělat o prázdninách?
Mám v plánu zjisti ehm...
Erika: Co máš v plánu??
No zatím nevím co budu dělat, ty...?
Erika: Máme v planu s rodinou jet do Anglie a já mám v plánu se pořádně bavit.
A s Jackem máme v plánu jet navštívit jeho prababičku.
Uuu to bude super no:DD
Erika:Hele nech toho jo:DD
Jasněě
(SMÍCH)
Děvčata příjde vám něco vtipného na pravidlech bezpečnosti?
Erika: Ne pane učiteli toto je velice závažná věc.
Jak domluvila celá třída se začala smát.
Pan učitel Lexon by určitě řekl něco "moudrého" ale v tu chvíli zazvonilo a všichni se rozutíkali do skříněk.
Hana vyšla ze školy a Erika hned za ní vyběhla.
Erika: Nechtěla bys jít semnou a Jackem večer do kina?
Ne promiň dneska jsem celkem unavená půjdu domů.
Erika: Aha tak zítra ti napíšu.
Tak zatím a objala ji
Zatím Eriko
Po cestě domů...
Achjo co budu dneska dělat otec bude ještě v práci a domů se mi moc nechce...do té samoty...
Erika to měla domů celkem daleko obvykle stihla autobus ale dneska jí ujel..
Cesta vedla podel lesa a přes most ,když byla u mostu zastavila se a přemýšlela o životě.
Najednou uslýšela hlas „Ahoj"
Otočila se a za ní stal kluk byl neuvěřitelně nádherný měl široká ramena, blond vlasy a jeho oči zářili jako dva smaragdy bylo v nich něco neuvěřitelně krásného a uvnitř tajemného.
Ahoj. Kdo jsi?
Jmenuju se Davit a ty?
Hana
Davit: Pěkné jméno Hano.
Co tu děláš tak sama?
Díky. Je tu ticho a klid nikdo mi nic neporoučí dá se tu jen tak stát a mít čistou mysl. Nikdy jsem tě tu neviděla jsi tu nový?
Snad to není to ňjáký úchyl...
Davit: Dalo by se to tak říct...Právě jsem přijel...Už budu muset jít rád jsem tě poznal Hano tak zas někdy „Ahoj"
A-hoj
Kde je vždyť stál teď zamnou? Co se to sakra stalo?
Moment stál tady vůbec?
Asi už mám halucinace půjdu domů jsem unavená...

Spřízněné duše...❤Kde žijí příběhy. Začni objevovat