Angel Dark [ Andy Biersack ]

† Mé jméno †

,,Slečno jste v pořádku ?" Dotkl se mě jeden ze záchranářů. Cukla jsem sebou a odtrhla pohled od místa kde byl ten muž co se před chvílí vypařil jako mlha ...

,,A-Ano m- možná já ne..Na. " zaskuhrala jsem a koktavě jsem se sebe dostala nějakou větu. Myslím že z té věty nic nepochopil, ale snaha byla.

,,Slečno my se o toho muže už postaráme, ale musíte s policisty na stanici vyplnit nějaké formuláře a případně pomoct s identifikováním útočníka pokud jste ho viděla." Přikývla jsem jako mrtvala co už dávno vypustila duši a rozhoduje se bez vlastní vůle.

,,Dobře pojďte, ničeho se nebojte ..." Ten záchranář mě dovedl k policejnímu autu kde už na mě uvnitř čekal policajt. Nasedla jsem do auta a připoutala se. Pořád se dívám bezduše dopředu a občas mrknu.

,,Můžeme slečno ? " Zeptal se mě ten policajt a podíval se na mě dozadu pomocí zrcátka v autě. Přikývla jsem. On nastartoval plyn a vyrazil na stanici.

Kolem mě se pohybují domy, stromy, auta a střídá se světlo z pouličních lamp a tma co je venku.

Pořád myslím na toho muže co se zjevil a zase se i tak jak se zjevil tak i vypařil... Ale ty jeho oči ... Já je už někde viděla...
Po chvilce jsem ztratila přehled o čase a zavřela oči.

,,Slečno jsme tady" probudil mě zvuk hlasů a vystoupila jsem. Šla jsem za ním po dlouhé chodbě kde jsem se nakonec usadila na židli co není pohodlná a čekala.

Ale ten muž ! Já vím od kud ho znám teda aspoň si to myslím. Nachvíli jsem zavřela oči a asi jsem znovu usla protože jsem se ponořila do tmy.

Sen

Sedím doma na gauči a dívám se na televizi. Po perným dni si to zasloužím. Zapnu si zprávy a tam najednou vypráví o autonehodě .... A ta fotka ... Ty oči ...

Konec snu...

,,Slečno ?!" Probudilo mě třepání mím tělem ...

,,Víte co ? Přijďte zítra asi to pro vás dnes bylo hodně namáhavé. Přijďte zítra. Kolega vás odveze ano ? " Zase jsem přikývla ... Dokážu i něco jiného? V tomhle stavu asi ne

Doma ...

Sedla jsem si na postel a rozsvítila jsem si lampičku na nočním stolku.
Lehla jsem si v oblečení co nám celý den na sobě do postele. Nemám sílu ani si setřít tu zaschlou krev z rukou.

Zavřela jsem oči a nechala se unášet vzpomínkou na to jak ten chlap se zjevil, vzal toho mrtvého za ruku a zmizel jako mlha.

ANDY BIERSACK

Přenesl jsem toho vystrašenýho chlapa do 'mramorový krabice'.

Momentálně ležím v posteli, v bytě co mi zařídila Jul sice nic extra, ale postačí.

Musím myslet co to bylo za dívku ... Musím ji vidět znovu a ujistit se, že je v pořádku.
Jsem přehnaně starostlivý a vím to o sobě

Vstanu z postele a jdu ke dveřím od bytu. Procházím se ulicí po městě a myslím na cokoliv co by mě zbavilo myšlenky na tu dívku.
Najednou se zastavím a ruce si dám do svých vlasů.

,,Musím přijít na způsob jak ji znovu vidět."

Najednou se mi znovu začalo mlžit před očima.

Objevil jsem se u někoho doma. Bylo to výrazně byt v panelovém domě jsem si tím jistý. Vidím dívku jak leží na posteli a zřejmě spí... Počkat vidím tu samou dívku ! To není možný ona nemůže být mrtvá.

Přiblížil jsem se k ní a chtěl se jí dotknou, ale ona se přetočila z jednoho boku na druhý a já rychle uhnul.

,,Jak mám doprdele poznat, že je člověk mrtví a nebo živí když se jich nemůžu dotknou !" Rukou jsem si přejel vlasy a posadil se na postel. Proč jsem tady když není mrtvá ?

,,Co to kurva ! Padej odsud ! Zavolám policii kurva vypadni uchyle pošahanej !!!!" Zařvala přes celej byt a vyskočila z postele. Jen jsem zvedl ruce na obranu před ní. Je to sexy holka jak se na ni dívám ...

,,MÁM PEPŘÁK ... VYPADNI !" Řvala přes celý dům a upřímně mám z ní teď strach protože má v ruce ten pepřák ...

Pořád mám zdvižený ruce na důkaz že ji nechci nic udělat a nechci aby ona udělala něco zase mě.

,, Proč jsi v mým domě ?" Položila pepřák na stůl.

,,To kdybych věděl ... " Šla ke mě blíž a pořád se mi dívala do očí. Najednou se nadechla dala si ruce na pusu a vyjekla do nich. Šla zase směrem ode mě, ale dost pomalu.

,,Pane bože! To jsi ty ! " Fajn... Když jsem mrtvej poznávám fakt divný lidi.

,,EM...kdo že jsem ?" Ona se na mě zase podívala, ale uhla rychle pohledem.

,,Ty jsi ten muž který zavinil tu autonehodu ! Jsi mrtví ... Říkali mi to ! Bylo to i v televizi !" Sedla si na zem a dívala se na mě jako mrtvola bez duše.

,,Počkej co ? " Rozesmál jsem se

,,V televizi, ale já byla i u ty nehody zrovna jsem tam tudy projížděla v taxíku." rychle mě přešel smích. Zamyslel jsem se nad tou nehodou... Možná kdybych nejel pozdě byl bych naživu...

,,Jak se jmenuješ ?" Zeptal jsem se jí. Ona jen pokroutila hlavou a podívala se na zem kde i sedí.

,,Moje jméno nepotřebuješ vědět... A ani já tvoje ne. Spíš ho ani nechci vědět. Teda zatím ne." Začalo svítat a já jsem se pomalu vypařoval jako vzduch. Najednou se začaly prodírat skrz mojí kůži křídla a já to nemohl nijak zastavit.

,,Andy ... Já se jmenuju Andy" I přesto že to nechce vědět já jí to řekl.

Křídly jsem schodil její lampičku z nočního stolku a už úplně celý jsem se vrátil do města mrtvích kde taky začalo vycházet slunce...

Je to všechno tak moc pomotaný ... Nevyznam se v tom... Ale vím jedno, příjdu na to jak jsem se tam dostal!

Čau lidi... 😅
... Kdyby jste měli jakýkoliv nápad jak by to mohlo pokračovat napište mi ... Nebojte se Já to tam určitě nějak zamotám ...

@brambva

chci ti moc poděkovat ... a proto tuhle část věnuju tobě, tu část kde se oficialně tak nějak znají 😘

Lidi omlouvám se za tenhle díl, ale nic lepšího mě nenapadlo😉😅 tak kdyžtak pište a dávejte votesy⭐🌌 budu fakt moc ráda DÍKY !!!😘

NÁPADY! 😉