Nová ve smečce (TS) DOKONČENO

1.Nečekaná událost

Pohled Mii:
Vybalovala jsem si zápisy z dnešní přednášky. Tolik stránek jsem v životě nepopsala...
Zítra jsem měla volno, jelikož žádné přednášky na programu nebyli, pokud se nepletu.
Každopádně na pozítří máme zkoušky a nechci podcenit přípravu na ně. Bafla jsem všechny zápisy, klíče od domu a vyrazila směr louka v lese. Naši se většinou vraceli až pozdě večer a já jsem mohla kdykoliv vypadnout z baráku, aniž bych se musela někoho dovolovat. Občas mi to popravdě řečeno chybělo...

Šla jsem cestou mezi stromy. Skoro na mě nesvítilo sluníčko, koruny byly dost zarostlé. Pomalu jsem došla na louku. Bylo tu tak krásně. Málokdy se tu někdo ukázal, ale ticha a klidu tu byly mraky. Sedla jsem si tedy na lavičku a začala se pilně učit.

Byla jsem tak zabraná do učení, že jsem vůbec nevnímala, kdo nebo co okolo mě prošlo. Po asi půl hodině učení na mě kdosi vedle mě promluvil. "Pilná studentka..." S leknutím jsem sebou škubla a podívala se na něj. Dotyčný se smál od ucha k uchu a měl úplně červené oči, takřka bez zorniček. Vzala jsem si všechno své učení a chtěla odejít, ale strach mi dovolil jen se posunout na konec lavičky. Bála jsem ho, jelikož jsem při jeho smíchu viděla něco jako špičáky. "Ty se mě bojíš? A víš co, možná bys i měla." Smál se a pomalu se posunoval blíž a blíž ke mě. Poté semi dlouze podíval do očí a nakonec řekl. "Bude tě škoda, ale neboj, můžu tě ujistit, že zemřeš pro dobrou věc." Rozesmál se ještě hlasitěji a chytil mne pod krkem. Dusil mne a pak zdvihul do vzduchu.
Snažila jsem se ho přimět, aby mne pustil, ale čím víc jsem se o to snažila, tím více svíral dlaň. Pomalu jsem se loučila se životem, když cosi zavrčelo v křoví.

Po chvíli vyšel ven obří černý vlk a rozběhl se na toho, kdo mě držel pod krkem. Ten mne v mžiku pustil a rychlostí, troufnu si říci, že světla se rozběhl do lesa. Vlk se pustil za ním a po něm vyběhli další a další.
Klesla jsem v kolena a koukala jejich směrem.
Bylo toho na mě moc...

Pohled Jacoba:
Vyšel jsem z lesa a mířil k té dívce, která se teď koukala směrem, kam před chvílí zaběhl Sam se smečkou. Byl jsem rád, že mě tu Sam nechal s Emily, jinak by tu seděla vyděšená do nevidím. Přišel jsem k ní blíž a promluvil na ní...
"Jsi v pořádku?" Otočila se a já najednou ucítil to samé, jako když jsem se vtisknul do Ness. Najednou mě při zemi nedržela Renesmee, ale ona. Dýchal jsem pro ní, byl jsem pro ní. A pak mi to došlo...
Vtisknul jsem se do ní!
"Asi jo..." Odpověděla mi a opřela se o mojí ruku, aby se zvedla. "Co to bylo?" Vyděšeně se zeptala a ohlédla se směrem k místu, kde jsem viděl zaběhnou smečku. "Co máš přesně na mysli?" Usmál jsem se na ní a pomohl jí vstát.
"Vsechno..." Koukla se na mě a já se jen zasmál.
"Hele, to je na delší povídání." Pomohl jsem jí sebrat všechny věci a poté mě zavolal Sam.
"Jacobe! Přijď k Emily a vezmi i jí." Ukázal Sam má dívku vedle mě.
Vyrazili jsme tedy k Emily.

Pohled Mii:

Šla jsem vedle toho kluka, Jacoba myslím, že se tak jmenuje, takhle na něj volal ten další.
"Nějak mi uniklo tvoje jméno?" Oslovil mě a já bleskově odpověděla.
"Mia... Mia Eswen." Usmál se na mě a já se ho pro jistotu taky zeptala. "A ty jsi Jacob?"
"Ano, Jacob Black." Jacob Black... Opakovala jsem si pořád dokola.

Došli jsme kamsi k malému domečku a já viděla vevnitř sedět několik dalších kluků.
Jacob mě vedl dovnitř, přímo za tím klukem, který na něj předtím volal. Ten teď stál opřený o futra u schodů a čekal na nás.

Pohled Jacoba:

Vedl jsem Miu za Samem.
Cítil jsem jak se klepala, navíc se každou chvíli ošívala za sebe, takže jsem poznal, že je nervózní.
"Ahoj Jacobe." Pozdravil mě Sam a pak se podíval na Miu. "A jak zní tvé jméno?" Usmál se a Mia mu nervózním hlasem odpověděla. "Mia Eswen." Pohlédl dlouze na neúplnou smečku sedící u stolu, chvilku se Odmlčel a poté zamířil pohledem na mě a Miu.
"Za chvíli by měl dorazit zbytek smečky a poté si promluvíme." Odvětil a pobídl Miu, aby si sedla ke stolu.

Omlouvám se za nové vydání stejné knihy, ale v té první se mi neuložil úvod, takže tu je teď. :D Přeji krásné čtení ♡ :)