Pohled Luny:
Nechápu proč Martina z kanálu Jmenuje se Martin. No je celkem fajn ale nemusí na něho čumět pořád. řekla jsem si. Trochu naštvaně.
,,Chichichi fakt vtipný"řekla jsem ironicky ale nemislela jsem to zle.
,,Týjo to je dobrý taky ti to chutná?" řekla Sára když dojedla poslední kousek svého dortíku.
,,Jo je to moc dobrý" řekla jsem když jsem dojedla svůj dortík.
,,Musíme sem chodit čas.... ne ne neeeee!!" řekla vystrašeně Sára.
,,Co je co se děje?? Máš snad snad záchvat??"řekla jsem vystrašeně jako ona. Ale s tím záchvatem jsem se trošku pousmála.
,,Víš co se mi děje každý věčer ne??" zeptala se mě. A jako předtím......vyděšeně. Abyste věděli co se jí děje každý večer tak ona každý večer strácí nad sebou kontrolu. Nooo prostě každý večer je z ní maximální upír prrostě neví kdo je...............i mě by kousla. Takže musím vžydci od ni odejít co nejdál jinak mě kousne.
,,Jo to vím řekla jsi mi to už hoooooodně dávno."řekla jsem a zakoulela jsem očima.
,,Tak to se mi děje ted!!"řekla a vyběhla z kavárny a ani neřekla ,,nashledanou".
,,Nashledanou"řekla jsem splašeně a na stůl jsem položila peníze avyletěla jsem z kavárny.
,,Už jdu. Ahoooj!!!!"zakřičela jsem na ni a běžela k fontáně která byla na náměstí.
,,Ahoj"než jsem odešla slišela jsem jak mi Sára říká potichu ale jsem ji slišela jak mi říká ,,Ahoj".
,,Ale ne neee!!" když jsem dorazila na náměstí uviděla jsem toho chlapa kterýho jsem viděla když jsme šli se Sárou do kavárny.
,,Ahoj Luničko. Copak. Proč se tak touláš po náměstí." řekl ten chlap chladným tonem. Oči mu svítili červeně.
Oči mu svítí červeně jako Sáře když se večer promění v maximálního upíra!! řekla jsem si vyděšeně.
,,Co po mě chcete!! Jak znáte moje jméno!!" řvala jsem na něj. Snažila jsem se aby tak jak jsem to řekla znělo drsně. Ale nedokázala jsem to. Bála jsem se. Strašně moc. Z mého hlasu bylo poznad že se bojím.
,,No přece od Sáry"řekla ten chlap a usmál se. A to co se stalo potom mě hodně vyděsilo. Ze tmy přišla Sára a oči jí taky svítili červeně jako tomu chlapovi.
,,Sáro!!"řekla jsem vyděšěně a vykulila jsem oči. měla jsem v očích strach. A šlo to poznat.
Ted nebo nikdy řekla jsem si musím utéct nebo.......sakra nechci na to ani pomislet řekla jsem si jak jinak vyděšeně.
,,Aaaa!!!!!!" zakřičela jsem když mě ten chlap chytil a zakousl se do mě. Byla to příšerná bolest. Spadla jsem na zem. Najednou Sáře přestali svítit oči.
,,Luno!!! NEEEEEEEEEE!!!!" zakřičela Sára sedla si ke mě a začala brečet. Já jsem se najednou zvedla. A Sára měla strašnou radost.
,,Ahoj Sáro nejdem povraždit nejaký lidi??" teptala jsem se s chutí. Byl ze mě upír. Měla jsem chut na krev.
,,Luno!! NE!! Nesmíš bít upír!! Bene co jsi to udělal proč nesměl jsi to udělat říkala jsem ti že ji nesmíš proměnit!! PROČ!!" řvala tam Sára na toho Bena.
,,Promin měl jsem chut na krev. A ona tady byla jediný člověk. Promin Sáro já mě chu......" nedořekl to protože jsem ho přerušila.
,,Neomlouvej se Bene je mi mnohem líp jsem ti moc vděžná" řekla jsem.
Tak jsme byla tři nejlepší kamarádi Ben Sára a já Luna. Takhle končí můj příběh jak jsem se stala upírem.
Konec
Ahoj lidi byl to krátký příběh. Taky jsem to psala na začátku doufám že se vám to líbilo. Plánuju ještě vtipy jestli je chcete tak napište do komentářů. Kdo nechce vtipy tak at napíše co bych měla napsat. Děkuji.

ČTEŠ
Upírka Luna
VampirosUpírů se někteří bojí. Jsou nebespeční ale taky nemusí existovat třeba existují možná ne. To nikdo neví.