PASSION

☆Kapitola 10☆

Teprve až se proberu z transu, se pokusím zavřít dveře. Connor ale mezi rám dveří strčí svou nohu, takže se dveře zaseknou, a vytvoří malou mezeru, díky níž na Connora můžu (bohužel) dobře vidět.

,, Co to má znamenat? " zasyčím na něj skrz mezeru, a Connor se na mě nevěřícně podívá.

,, To se ptáš jako mě? Já tady mám doučovat matiku! Takže co tady děláš ty? " odpovídá stejně nepříjemně jako já. Zakoulím očima.

,, Já tady bydlím," řeknu schválně s klidem v hlase. Stále ale nemůžu uvěřit tomu, že tenhle blbeček mě má doučovat.

,, Co?!" skoro zaječí, a rukou si prohrábne oříškové vlasy.

,, Slyšel jsi." pokrčím rameny.

,, A teď vypadni, nebudu se tady s tebou dohadovat, " řeknu mu, a ze všech sil zatlačím do dveří. Connorova noha ale zůstává na místě, a sám Connor najednou změní celý svůj postoj. Na obličeji se mu vytvoří úsměv alá právě jsem přišel na to jak ti ničit život, a do dveří zatlačí proti mě. Pod náporem jeho síly odletím dozadu do chodby, takže dveře zůstanou otevřené dokořán, a Connor si v klidu nakráčí dovnitř.

Se spokojeným úsměvem se rozhlédne kolem sebe, a pak si bez jediného slova zuje boty. Když se otočí na mě, založím si ruce na prsou, a povytáhnu obočí.

,, A co jako? " řeknu nepříjemně, a je mi přitom úplně jedno, jak se chovám. V hlavě si představím obličej Caroline, a jak by se asi tvářila, kdyby viděla, jak jsem k našemu hostovi drzá. Ta ženská je posedlá etiketou slušného chování.

,, Snad mě pozveš dál, ne? Byla by to přinejmenším slušnost, " ušklíbne se Connor, a přitom pohodí hlavou. Vlasy mu přitom proletí vzduchem, a opět získávají dokonalý tvar. Obrátím oči v sloup.

,, Myslím, že jsi se už pozval sám, takže žádné přivítání nepotřebuješ."

,, A já si myslím, že jo."

,, Na tvůj názor se tě nikdo neptal. "

,, Na ten tvůj taky ne. "

Zrovna když Connor dořekne poslední urážlivou větu, objeví se vedle nás táta.

,, Dobrý den, tak jste tady, " pokývne táta směrem ke Connorovi, a zvořilostně si s ním potřepe rukou. Když se od sebe odtáhnou a vrátí se na své původní pozice, táta si mě změří pohledem.

,, Vy se znáte? Slyšel jsem, že se bavíte, " zeptá se táta, a střídavě pozoruje mě a Connora. Nevím co mám odpovědět. Jestli lhát? Říct pravdu? Nakonec se ale rozhodnu.

,, Ne."

,, Ano."

Odpovíme s Connorem současně, a střelím po něm naštvaným pohledem. Copak nechápe závažnost situace? Connor mi pohled vrátí. S přihlouplým úsměvem. Táta se na mě významně podívá, ale nakonec nad tím s přimhouřenýma očima zakroutí hlavou.

,, No, tak abychom šli k věci, " řekne táta, a já mám chuť nad touhle komedií obrátit oči v sloup.

,, Abygail se musí doučit všechny poslední látky, zadarmo to samozřejmě nebude. " Začnu se dívat všude možně po místnosti, a dělat, že je okolní nábytek dost zajímavý na to, abych se mohla vyhýbat tátovým pohledům. Stále se nedokážu vzpamatovat z toho, že můj domácí učitel je zrovna Connor.

Za pár minut už se točím na židli, která vrže, a Connor se rozvaluje po mé posteli. V mém pokoji. Bere si do ruky jeden polštář po druhém, a u každého pronese nějaký blbý komentář.