PASSION

☆Kapitola 2☆

Ráno mě tentokrát neprobudí budík, ale můj vyzvánějící mobil, který mi vyhrává hlasitou melodií přímo do ucha. Lepší probuzení jsem si nemohla přát. Když se podívám na jméno toho, kdo mě vyrušil ze spánku a koleduje si o utržení hlavy, hlasitě si povzdechnu. Když se podívám na hodiny, málem dostanu infarkt. Půl paté ráno.

,, Shelby. " zívnu se mobilu.

,, Panebože Aby! Musím ti něco říct! " ječí do mobilu, div mi neupadne ucho.

,, Doufám, že je to aspoň důležitý. Protože jestli ne.." řeknu varovným tónem hlasu.

,, Jinak bych ti přece nevolala! Právě ode mně odešel Spencer! " vykvikne, a začne se hihňat. Hrkne ve mně. Co?

,, V půl páté ráno? Počkat.. to znamená, že s tebou strávil noc? " znechuceně se zašklebím, i když vím, že mě nemůže vidět.

,, Jasně že jo! Nejdřív ode mně včera večer odešel, to se ještě nic nestalo. Ale pak - něco po půlnoci se vrátil! Byl sice trochu nalitej, ale i tak to byla nejúžasnější noc v mým životě. " Znám ji už tak dokonale, že můžu doslova vidět, jak jí štěstím září oči .Ostatně tak jako vždy, když mi vypráví o nějakém jejím zajímavém románku. Nevím co si o tom mám myslet.

Představte si, že k vám večer přijde kluk, pak odejde, a o půlnoci se vrátí opilej znova, s tím, že se s vámi chce vyspat. Takže takhle nějak to asi vypadalo.

***

,, Tak, rozdejte si papíry, a napíšeme si náš dlouho slibovaný test. " usměje se učitelka, a já mám v tu chvíli chuť jednu jí vrazit. Nepatřím mezi ten agresivní typ lidí, ale naši učitelku na matiku v lásce opravdu nemám. A matiku vlastně taky ne. K tomu ještě připočítejme fakt, že jsem od půl páté nespala, protože po tom telefonátu se Shelby se mi už nepodařilo znovu usnout. Takže ve výsledku se na test z matiky rozhodně necítím. Ne že bych se bych se na něj někdy jindy cítila.

Když nám nějaká holka rozdá čistě bílé papíry, začne učitelka zběsile psát příklady na tabuli. Křečovitě svírám propisku, a cítím, jak se mi začínají potit ruce. Tohle bude dlouhá hodina.

***

Když po neúspěšném dokončení testu z matiky jdu na další hodinu, a procházím kolem skříněk, uvidím něco, co jsem nikdy vidět nechtěla. Shelby stojí opřená zády o zeď, a Spencer se tyčí nad ní. Oba jsou plně ponořeni do vášnivého polibku, takže si ani jeden z nich nevšimne, že na ně zírám s otevřenou pusou. Tohle jsem vážně vidět nemusela. Otočím se k odchodu, a pokračuji v cestě na hodinu zeměpisu.

Když vejdu do třídy, rozhlédnu se kolem, a očima hledám nějakou volnou lavici. Zrak mi padne na volnou dvojlavici někde uprostřed třídy, a tak se tam pomalu došourám. Hodím tašku na zem, a sednu si na dřevěnou židličku, která je mi překvapivě velká. Do příchodu učitele tam jen tak sedím s mobilem v ruce, a projíždím sociální sítě.

Když si to do třídy nakráči náš tlustý učitel s pleškou na hlavě, všichni se postavíme, a čekáme na jeho pokyn k usednutí zpátky do lavic.

Asi po deseti minutách se dveře od třídy prudce otevřou, a v nich se objeví Connor ze včerejšího běhu. No to snad ne. Samozřejmě přišel pozdě. Možná že bych ho měla i ráda, ale potom, jak se včera předváděl, a tvrdil mi, že běhat vůbec neumím, jsem s ním ztratila trpělivost hned první den, co jsem ho poznala.

Učitel mu chvíli domlouvá, a pak ho pošle si sednout. Naštěstí je volná ještě jedna lavice- na opačné straně třídy. Takže nehrozí, že by si sedl zrovna za mnou. Ne že bych s ním měla nějaký konkrétní problém. Jen prostě nemusím tyhle povrchní a nafoukané blbečky, kteří si o sobě myslí bůh ví co.