PROLOG

57 7 2
                                    

Pohyboval se přesíni jen v ponožkách, aby klapptem podrážek nevzdbudil dcerku Sáru. Děvčátko každý otcův odchod neslo težce. Pokud se malá někdy neprobudila dřív, než táta stihl odejít do práce, rozplakala se. Chtěla jít s ním.
Třebaže Sára už oslavila své páté narozeniny, na otci lpěla. Dovedl o všem velice poutavě vyprávět. Mluvil na Sáru německy i anglicky - nazapřel učitele cizích jazyků. Dívenka už v pěti letech plynule odpovídala na každou otázku položenou v tom nebo onom jazyce. Matka se kvůli tomu na manžela hněvala. Domnívala se, že Sáře plete hlavu a způsobí v dětské hlavičce zmatek. Nebude umět žádnou řeč dokonale.
,,Slib mi, že nepolezeš na hory," ozvala se za jeho zády manželka. Batoh, se kterým se vypravoval na údajné setkání s bývalími spolužáky, vypadal podezřele.
,,Ale Katko...." oponoval chabě.
Pocházel z Krkonoš, hory bývaly odmalička jeho koníčkem. Pěstoval amatérské horolezectví spolu s dlouho dlouholetým přítelem Zdeňkem Vavrouchem. Časem se však seznámil se svou nynější ženou Kateřinou, zamiloval se a odstěhoval se za ní na jižní Moravu. Vzdal se horolezectví. Katřina nebezpečném sportu nakloněna nebyla. Horolezce nazývala hazardéry s vlastním životem.
Na setkání spolužáků jezdilDušan Nebojsa do Trutnova pravidelně každé dva měsíce. Těšíval se na ty akce. Vracel se nadšený, uklidněný, plný vitality.
Manželka v sobě chovala podezření: Při pobytu v Krkonoších Dušan bezpochyby nějaký ten horský masiv zleze. Bála se o tom byť jen promluvit.
,,Vrátím se jako obvykle, v neděli večer..."
,,Přivezeš mi něco dobrého? Nějakou novou hračku?" Ozval se dětský hlásek.
,, Sárinko, proč nespinkáš? Je brzy." Odložil zavazadlo, vzal dcerku do náruče a přimkl ji k sobě.
Tiskla svoji tvaricku k taťkově pečlivě oholené a čichala vůni kolínské vody po holení, která byla typická jen pro jejího tatínka.
,, Bude mi smutno " zakňourala, ,, zůstaň se mnou" Povzdechl si. Trpěl na dcerku, byl by schopen jejímu přání vyhovět.
Ozvalo se pipnutí mobilu.
,, Zdeňek," konstatoval ,,už musím jít. Čeká dole s autem."
Polaskal dcerku, pohladil manželku. Přes jedno rameno si přehodil batoh, druhou rukou oběma mával a posílal vzdušné polibky.
,,V neděli se vrátím dárek dostanete obě." Slíbil. Konečně za sebou zaklapl dveře. Povzdechl si. Odcházel jako kdykoliv předtím. Na rozdíl od předchozích odchodů se však tentokrát nevrátil. Zmizel beze stopy.

»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»
Doufám že vám PROLOG líbil a já se budu těšit u další kapitoly  <3 .
Název písničky:
Avril Lavigne - What The Hell
++Anny++

PRÁZDNINOVÁ BRIGÁDA Kde žijí příběhy. Začni objevovat