TÁPÁNÍ, DOHADY, PŮTKY 1/2

17 2 0
                                    

Měla jistotu, že se co nevidět nevrátí ani máma analýza babička. Sáhla do skříně pro zapovězené doklady. Všechny se týkaly jejího otce. Krabice skrývala i fotografie.

Sára tohle zakázané místo čas od času navštěvovala. Prohlížela si podobenky a listovala dokumentací v domnění, že zrovna dnes přijde na kloub něčemu, co až dosud její pozornosti unikalo.

Měla jsem pěkného taťku, pomyslela si. Vyzuálně se sice podobám mamce, ale všechno ostatní jsem zdědila po něm. Daleko od pravdy nebyla. Zdědila po otci talent na jazyky.n

Svým dílem v ní zájem o cizí řeči probudil on sám v době Sářina raného dětství. Hovořil na ni německy i anglicky - tyto dva jazyky vyučoval. Po otcově zmizení si Sářina talentu povšimla učitelka v mateřské škole. Navrhla matce, aby se Sára učila oba jazyky intenzivně. Na základní škole k nim přibrala francouzštinu, a to jen proto, že se jí ta řeč zamlouvala. Jazyky se učila úžasně lehce, snadno.

Ve čtrnácti letech zprostředkovala Sáře učitelka cizích jazyků překlad nějaké dětské knihy z češtiny do angličtiny. Ta práce Sáru zaujala. Vyžadovala pak další a další překlady. Ráda by převáděla texty i bez nároku na odměnu. Honorář dostala
Ze svých prvních vydělaných peněz měla obrovskou radost a pečlivě si je uschvala. V duchu se o své emoce dělila s tátou.

Rozhodla se že se v budoucnu snaze překladatelkou. Nyní po skončení povinné školní docházky půjde jazyky studovat.

Sářin otec vyučoval kromě cizích jazyků také tělocvik. Sára po něm zdědila i lásku ke sportu. Dívala se na otcovy podobenky: táta na lyžích, na bruslích, ve vodě, při basketbalu i dalších míčových hrách.

S oblibou se vracela k fotkám, na nichž byla zachycena ona s tátou. Mnohé z nich ji tu dávnou dobu připomínaly. Táta jezdil pravidelně na sraz spolužáků do svého rodného Trutnova. Často a rad mluvil o nějakém Zdeňkovi.

Zalovila ve fotografiích z dávných dob, kdy byl ještě táta svobodný. Z mnohých se na ni usmívali dva kluci. Na zadní straně stálo napsáno: Zdeněk a já ve Špindlu. Zdeněk a já v Praze. Zdeněk a já v Tatrách. Se Zdeňkem na Šumavě. Ti dva spolu přátelili od základní školy a později se stýkali na pravidelných srazech. Co kdybych toho Zdeňka navštívila a zeptala se ho na tátu?

Náhlá myšlenka proletěla hlavou. Objevila se nečekaně jako kometa. Nechala po sobě nutkavou touhou. Pidila se v dokladech po příjmení onoho muže. Objevila seznam spolužáků, na němž figuroval jediný Zdeněk. Zdeněk Vavrouch. Adresa v,la Sářině​ překvapení brněnská. Rychle si ji opsala. Pak se rozhodla, že si tenhle list přivlastní. Co kdybych se jí hodil?

Nic nového neobjevila. Zbytečně rozjitřila starou ránu. Vnímala obrovskou lítost a touhu po navrácení uplynulého času. To se jí stávalo často. Měla pocit že kdyby se čas dál vrátit, všechno by dopadlo jinak. Otec by nebyl nezvěstný.

Zazvonil mobil.

Leknutím sebou škubla, až se jí veškerá dokumentace rozsypala po podlaze.

Michal!

Váhala, zda telefonát přijmout.
,,No co je ?" vybafla nepřívětivě a nervózně. ,, Sáro, za tu odpolední nepříjemnost se strašně moc omlouvám. Vím že jsem tě děsně naštval. Proč svý odčinění nenacházím slov."

,,Tak nehledej, protože takový neexistujou," vybafla. ,, Dej mě pokoj. Nechci tě vidět. Ve snu by mě nenapadlo, že může být kluk takový kecal."
Drmolil Jendo a totéž stále dokola. Omluvy a prosby o odpuštění. Tim svým opakovaným podlezavym vtírání ji šel na nervy. Copak tahle se chová chlap? Kde je ta nějaká mužská hrdost? myslela si. Jak by se v dané situaci chovala ona, to posoudit nedovedla.

Myšlenky vířili Sářinou hlavou závratnou rychlostí. ,, Víš, kde je v Brně ulice Vyhlídka?" vyhrkla. Přestal s omluvami, jako když utne. ,,Ne.... nevím." Překvapením se zakokrhal. ,, Ale jestli to potřebuješ vědět, tak to zjistím."

Náhlá myšlenka ji přepadla přímo uprostřed telefonátu. Využije ji . Nadiktovala Michalovi adresu. ,, Zjisti, jestli na té ulici bydlí jistý Zdeněk Vavrouch. To je prozatím všechno, co pro mě můžeš udělat."

Odložila mobil. Poskládala dokumentaci tak, aby domácí nezjistily její aktivitu. Poté svalila své sportovní oblečení a zamířila do nejbližšího fitcentra. Tam nutila svoje tělo k nadlidským výkonům, jen aby rozehnala dnešní ponuré myšlenky.

,,Jak to bylo s taťkem?" zeptala se u večeře bez jakéhokoliv obalování. Matku zjevně nečekané téma zaskočilo. Upustila vidličku a rozkašlala se. Babička začínala tušit, kterým směrem hovor sklouzne a snažila se situaci zachránit.

,,Pomůžeš mi s nádobím, Sáro. Dneska jsi neumyla ani hrnky po snídani." S hlasitým drhnutím odsunula židli, čímž dávala najevo konec jakékoliv diskuze.

,,Babi já se vás na něco ptala!" zdůraznila a zůstala sedět. ,, Deset let chodite kolem toho tématu jako kolo horké kaše. Vůbec vás nenapadlo, jak moc mě taťkův osud žere. Je mi... vlastně jsem už měla patnáct, a tak mám na informace nárok. Nikdy jste mi neřekly, co vlastně pojicajti vypátrali. Třeba... třeba měl taťka nějakou ženskou a vám je trapný kazit mi iluze o něm. Nejsem však už malej utřinos a chci znát pravdu, ať je jakákoliv."
,,Sáro , přestaň!" Okřiklaji matka.
,, Sáro, přestaň!" papouškovala po matce. ,, To je jediný, co mi dovedeš říct. Okřiknout mě, pak prasknout dveřma. Taky mě napadlo, jestli taťku k odchodu nevedly přesně opačný pohnutky. Chlapa sis kliďátko mohla najít ta s táta třeba vyklidil jen pole...."
,,Sáro!"
,,Nekřič na mě pořád. Viděla jsem tě dneska na vlastní oči . Ten tvůj seladon se k tobě ale měl! Musel být pořádně nadrženej, že tě ocicmával zrovna na přechodu. Mě bys za takový chování sepsula, až bych zapomněla, či vlastně jsem."

Chvilkové ticho. Sářino očité svědectví a posléze jízlivá poznámka matku očividně zaskočily. Optimismus ji nedodala ani její matka. Babička si dceru přeměřila tazavym pohledem. Rty semknuté do úzké linky nasvědčovaly, co si o jejím počítání myslí.

,,Tak jak to bylo stim taťkem?" Sára se vrátila k původnímu tématu. ,, Ubezpečuji tě, že... že v té době... taťka nikoho nemel. Já taky ne . Přísahám."

Alespoň něco. Ale tvý ujištění beztak nic neřeší. Kde je taťka? Odjel do Trutnova? Pojedu tam. Vypravím se do jeho rodnýho města. Něco tam určitě vypátrám."

<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<

Snad se líbí! 😍👑👑
Název písničky:
Little mix - Shout Out to My Ex
++Anny++

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 13, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

PRÁZDNINOVÁ BRIGÁDA Kde žijí příběhy. Začni objevovat