A vybaflo na mně nějaké malinké zvířátko. ,,Ježííííííííš! Ty jsi si pořídila psa?" zeptal jsem se.
,,Ne ne... Pořídila jsem TOBĚ psa. Je to zlatý retrívr, jméno mu vymysli, jaké chceš!" řekla mi.
,,To nemohu přijmout. Ale jestli musím, tak s podmínkou! Bude tady bydlet s námi!" řekl jsem a hladil ho (žádný dvojsmysly, jasný?! :-D)
OK - odpověděla. ,,Bude se jmenovat... VODOPÁD!" vykřikl jsem a Terka se jen smála. A tak mám psíka Vodopáda...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Předal jsem jí krabičku s náramkem a jednou fotkou. Touto, je stará, ale měla radost:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Seděli jsme a povídali si. Teď je ta správná chvíle, řekl jsem si.
,,Tery... Potřebuji Ti něco říct, víš... Já, no... Miluji Tě!" vyhrkl jsem ze sebe.
Nechápu, co do ní vjelo, vyběhla nahoru a zamkla se u sebe v pokoji. Vyhodila mně. Vzal jsem Vodopáda a šel ven vyvětrat hlavu. Pak mi někdo volal. TEREZKA!
,,Promiň... Ale poznáš ty dny, kdy se ti nic nedaří, život tě nebaví... Nevím, kde jsi, ale chybíš mi... Přeci jen, nejlepší vztahy obvykle začnou nečekaně. Život je krásný, ale s tebou. Jen jsi mě zaskočil, prosím, vrať se... MILUJI TĚ!!!"řekla mi do telefonu.
Ani nevěděla že když mi volala, běžel jsem zpátky. Zazvonil jsem.
,,Počkej, někdo zvoní"řekla. Přiběhla ubrečená dolů a když viděla mně a Vodopáda, usmála se. Skočila na mně a já jí stiskl jak nejsilněji jsem mohl. Měla na sobě ten náramek.
,,Nechci mít vzpomínky o tobě, ale s tebou. Byla jsi někdy do někoho tak zblázněná, že jsi měla pocit, že Ti vytrhl/a srdce z těla? Já jo, do tebe!" řekl jsem zatímco Vodopád vběhl dovnitř.
,,Chci být do konce života jenom s tebou!" řekla a já jen přitakal, že cítím to stejný. A tak jsme spolu začali chodit. Když tu ale...
