*4*

344 10 0
                                    

Škola byla k nevydržení. Mamka mi volala, že je Emily nemocná a pořád jsem myslela na Harryho. Domů jsem dorazila až kolem 3 odpoledne. Jen co jsem zavřela dveře bytu začal mi zvonit telefon.

*Harry*

Koutky mi začaly cukat do úsměvu.

„Ano Harry?" Řekla jsem do telefonu možná až moc nadšeně než jsem chtěla. Mamka se z kuchyně uchechtla a Ariel se začala chechtat.

Na to že je nemocná je nějak moc čilá.

„No chtěl jsem se zeptat jestli bys semnou asi za pul hodiny nesešla u místní kavárny?"

Uchechtl se do telefonu a ja byla červená až na zadku.

„Jasně moc ráda, vyzvedneš mě?"

„Jo jasně tak za pul hoďky".

Stojím už asi 20 minut před barákem a on nikde. Třeba zapoměl kde bydlim. Ale to je pitomost když mě doprovázel včera.

Čekala jsem dalších 5 minut než předemnou zastavil černý Range Rover.

Harry vystoupil s kyticí bílích růží.

„Omlouvám se, ale ta paní v květinářství mě začala balit a já se ji nemohl zbavit".

„Panebože moc děkuju. A to si od ni utek?" Trochu jsem se uchechtla a dál na něj koukala s úsměvem.

„No řekl jsem ji ať mě nechá napokoji že na mě čeká má dívka."

Jeho tváře nabrali červenou barvu.

„Pojedem?"

„J-Jo jasně".

Po 20 minutách jsem se odvážila zeptat kam vlastně jedeme. Dostalo se mi prosté odpovědi ‚nevím'.

„A odpovíš mi alespoň na to kolik ti je?" Oba sme se smáli.

„20"

„Oh-„ Byla jsem zaskočená. Nevypadal na to. Typovala bych mu tak 18.

„Prosím jen neříkej, že jsem pro tebe starý." Pohlédl na mě a já mohla vydět tu zoufalost v očích.

„Nejsi".

Pak už celou cestu bylo ticho.

Přijeli jsme k lesu. Nevěděla jse co tu děláme, ale bála jsem se.

Vystoupily jsme a ja se ho chytla za ruku.

Popošli jsme dál do lesa a já začala cítit úzkost.

Bála jsem se.

„Harry prosím poď odsuď"

Harry neodpovídal a šel dál.

„Harry prosím!"

Uchchtl se ale nezastavil

„Harry" řekla jsem zoufale a začala jsem brečet.

Panický záchvat

Ihned mě začal utěšovat.

„Promiň, nevěděl jsem, omlouvám se"

Zvedl mě do náruče a nesl do auta.

Stále jsem brečela.

Posadil mě na sedačku a rozjel se.

Nevěděla jsem kam jede ale byla jsem až moc slabá se zeptat.

Nakonec jsem upadla do hlubokého spánku.


Yes daddyKde žijí příběhy. Začni objevovat