Believe me, it's true!! (yaoi)

Kapitola X.

Lehce jsem se zarazil, při tom, jak mě oslovil, ale když jsem si to uvědomil, objal jsem ho a řádně stisk, jako bych se bál, že mi uteče. ,,Miluju tě..."prozradil jsem mu a začervenal jsem.

,,Taky tě miluju" opětoval jsem mu a políbil ho. Byl jsem rád, že dal Rin konečně pokoj. ,,Em... Aki? Co budeme dělat?"zeptal jsem se s nadějí, že něco vymyslí. Opravdu jsem nevěděl, co by jsme mohli dělat.

Zamyslel jsem se... ,,Možná bychom mohl na... bazén?" zeptal jsem se ho. Na bazén jsem chodíval rád, i když jsem tam chodíval sám. 

,,Jo jo jo na bázeeeen"zapištěl jsem. Další místo, kde jsem nikdy nebyl. Ale vodu miluju. Teď je voda třetí pro mě nejdražší věc. Aki, Rodina a voda... ,,Tak si zabalíme a jedem?"zeptal jsem se ho s nadšením v hlase. Moc jsem se těšil.

,,Tak dobře"mrknul jsem na něj. Z tašky jsem si vytáhl všechno oblečení a nechal jsem si tam jen ručník plavky a mýdlo.,, Tak můžem?"zeptal jsem se ho, když jsem si bral ze stolku klíče od auta.

,,Jo můžem jen em... nemohli bychom tam třeba emm... letět?"zeptal jsem se ho... Už dlouho jsem nikam neletěl.

,,Em.. Jasně proč ne?"byl jsem trochu nervózní, při pomyšlení, jak to dopadlo minule...Em... Já už nechci padat! ,,Tak jdeme!"zavelel jsem a otevřel dveře. Vyšli jsme ven a já čekal, jak to teď teda bude.

,,Tak můžu?"zeptal jsem se ho a aniž bych čekal na odpověď, jsem se začal měnit. Po úplné přeměně jsem mu nastavil křídlo, aby mohl výlezt. Když vylezl, počkal jsem až se řádně usadí a pomalu jsem vzlétl. Létal jsem nad městem, když mi došlo, že vlastně nevím, kde ten bazén je. Hmmm... co teď ptal jsem se sám sebe. Stále jsem létal nad městem, když to Akimu asi došlo...

Došlo mi, že asi neví, kudy kam, tak jsem ho začal navádět. Konečně jsme dorazili k bazénu. ,,Hurá konečně!" zvolal jsem a seskočil i s věcma z Gabriela a zašli jsme do zapadlé uličky, aby se Gabrísek mohl proměnit. 

Jak jsem se proměnil podíval jsem se na Akiho a usmál se. ,, Jdeme?" On je přikývl a šli jsem dovnitř. Byl jsem v úžasu, jak jsme vešli dovnitř. Aki šel zaplatit a já se díval na akvárium, které bylo v hale. Ty jo. Já bych si tak dal rybu. Teď jsem tu s Akim a ne na jídle. 

Přišli jsme na bazén, já zaplatil a chvilku jsem sledoval Grabriela, jak sleduje ty ryby. Pomalu jsem se k němu ze zadu přiblížil a objal jsem ho ze zadu. Leknutím sebou škubnul. ,,Tak jdeme?"zeptal jsem se ho. On přikývl a šli jsme se převléknout.

Jak jsme byli převlečení, tak jsem šli do sprch. Zapl jsem sprchu. Proudila v ní teplá voda a to není dobrý. Když proudí teplá voda, tak mi bude zima. Čekal jsem, až se umyje Aki. Jak jsem ho pozoroval zčervenal jsem a odvrátil zrak. ,, Už půjdeme, je mi zima." On je přikývl a objal mě zezadu. ,, Aki jsme tu na veřejnosti." Jak jsem to dořekl zrudl jsem. Jak se odtáhl, vešli jsme do dveří. Rozzářily se mi oči. Bylo to tu úžasný. Musím to hned všechno vyzkoušet.

,,No a co?"odpověděl jsem mu, když se snažil vymanit se z mého objetí. Došli jsme k bazénu a já si nemohl nevšimnout toho obrovského úžasu v jeho očích.,,Tak jdeme?"zeptal jsem se ho a on se okamžitě rozběhl k bazénu a skočil do něj. Jeho psychický věk je asi stejný jako výška. Nízkýýý. Zasmál jsem se v duchu a skočil jsem za ním.

Byl jsem jako malé dítě,když jsem se rozběhl a skočil do bazénu. Aki běžel za mnou a skočil taky do vody. Smál jsem,jak dopadl. On se ponořil a hledal jsem ho. On se vynořil pode mnou a zvedl  mě do výše. Měl jsem krásný rozhled na celý bazén. Najednou jsem zpozoroval to ho hajzla, který mě znásilnil. Byl jsem mimo. Aki na mě volal, ale já neodpovídal. Přehrálo se mi to co se stalo před pár lety. Aki mě vymrštil do vody. Vynořil jsem se ,, Jako, vážně to si odskáčeš." Ponořil jsem se a plul jsem za ním jako žralok, který chce chytit kořist. Chytl jsem ho za nohu a držel jsem se ho jako klíště. Jak padal tak jsem se pustil.,,A máš to." Zasmál jsem se.

Nemohl jsem si nevšimnout, jak si mě nevšímal a pak jak začal plavat ke mě neznámému muži.

***************************************************************************************

Tak Huráá! Konečně jsme se dokopali k tomu sepsat tuhle kapitolu...

Omlouváme se, že je tak krátká, ale hold jsme neměli moc času.

Tak to bude vše... Hvězdičky/kometáře nás potěší. :) :) :) ;) :D xDD :P :) :3