24 Presents (Harry Potter) ✔️

Seventeenth present

Čekal jsem na Hermionu. Potřeboval jsem vědět, kvůli čemu se trápí...
Kolem půlnoci zaklepala.
„Hermiono, je mi potěšením," pozdravil jsem ji a lehce se usmál. Proč byla Hermiona tak překvapená? Z toho že vím, co je úsměv?
„Co jsi mi chtěl Severusi?"
„Vidět tě," vyhrkl jsem bez přemýšlení. Nebyla to lež, nemusel jsem se cítit provinile.
Koutky se jí nestočily dolů, oddychl jsem si.
„To je milé."
„Vypadáš šťastnější," konstatoval jsem.
„To se ti zdá," mrkla na mě.
„Lektvar funguje?"
„Ano, je mi líp."
„Hermiono, a teď pravdu," vyrukoval jsem na ni.
„Nerozumím," zatvářila se nad míru nechápavě.
„Vím, že rozumíš."
„Proč bych ti to měla říkat?"
„Protože ti budu rozumět," zašeptal jsem.
„Co zrovna ty," na každé slovo kladla důraz, „můžeš vědět o zlomeném srdci?" Vzpomínka na Lily mě zasáhla nepřipraveného.
„Víc než si myslíš," odvětil jsem tiše.
Se zájmem se na mě podívala. Nikdo kromě Brumbála o Lily nevěděl.
„Jak dlouho to trvalo?"
„Do teď," řekl jsem s hlasem bez emocí.
„Kdo?"
„Nevím, jestli mi uvěříš..."
„Ona už je neuvěřitelná představa, že Severus Snape má zlomené srdce."
Hořce jsem se zasmál.
„I Severus Snape, obávaný učitel lektvarů i obrany proti černé magii, má city."
„Lily Potterovou..."
Šokoval jsem ji, poznal jsem jí to na obličeji.
„Harryho matku?"
„Ano," zasnil jsem se. „Lily."
„A proč jste se o nic nepokusil?"
Hermionu moje vyznání očividně zaujalo. V očích se jí zračil zájem, přesně takový, jenž mívá na hodinách. Možná ještě větší.
„Protože jsem všechno zkazil."
„Všechno se dá spravit," povzbudila mě.
„Hermiono, snažil jsem se, jenže něco se opravdu spravit nedá." Ani spaní před Buclatou dámou ti nepomůže...
„Takže tak dopadnu i já?" Obavy v jejím hlase byly zřejmé.
„Musíš mi říci, o koho jde," připomněl jsem jí jemně.
„O Ronalda." Zrudla až za ušima.
„Weasley?" Proč jí zajímá ten tupec?
„Ano..."
„Tak ten tě, Hermiono, má rád."
„Jenže je s Levandulí..."
„Dej mu čas."
Nadechla se.
„Mockrát děkuju." Z jejího hlasu sálala vděčnost.
„Možná bych ti měl dát tohle."
Předal jsem jí dopis.

Hermiono,

netrap se...
Do toho medailonku vlož fotku toho, koho máš ráda. Tvá fotografie tam je... Užij si ho...

Nejkratší dopis, který jsem jí kdy napsal.
Usmál se a s přáním dobré noci odešla spát. Věděl jsem, že tam bude fotka Ronalda Weasleyho.
Po zbytek noci jsem se díval na měsíc.