1.Kapitola -Slavnost

26 2 0
                                    

Stojím před zrcadlem a přemýšlím , jak to , že se mně ostatní bojí . Mě, holky s hnědými vlasy s bílými pruhy , hnědo-zeleno-šedýma očima a výškou , která nepřesahuje ani metr sedmdesát . A pak mi to opět dojde . Dojde mi to , že je jedno jestli jsem hezká , nebo ne , jestli vypadám strašidelně , nebo ne , protože mám dar .

Ikdyž se dá nazvat prokletím . Mám dar zabíjet lidi a šířit zkázu.
Pro mně je to prokletím , ale náš král , můj otec , to bere jako velký dar , který je nutno rozvíjet .
Dlouhou dobu , mě nutil žít mezi strážci a cvičit si s nimi boj a podobně a teď po pěti letech , mě vítá zpět s velkou slavností.

Od svých dvanácti jsem nenosila ženské šaty , od tolika jsem byla se strážci- a teď mám jedny na sobě. Jsou krvavě rudé s modrým zdobením na rukávech , když přejedu rukou po látce lehce změní odstín , řekla bych , že jsou úžasné, kdyby se v nich dalo aspoň dýchat , ale nedá což je podle komorné v pořádku.

Naposledy jsem se podívala na svůj odraz a vyšla ven ze svého pokoje , rovnou do sálu plného lidí , lidí co se mně báli a přesto přišli .Naschvál jsem přišla pozdě, abych se nemusela účastnit nucených konverzací, ale aby jsem se jen usadila , navečeřela a šla spát . Celkem mi to nevyšlo .

Když jsem vstoupila lidé stále tančili a dobře se bavili , zkusila jsem se vmísit do davu , když mě někdo uchopil za ruku "Grace? Si to ty?" zeptal se mě muž a já polekaně přikývla , všiml si mého vystrašeného pohledu a pustil mně .
"Grace ? To nic to jsem já , Will. Tvůj bratranec" podívala jsem se na něj a zkusila toho vysokého blonďáka , s modrýma očima a svalnatým tělem , v bílem obleku k tomu malému klukovi , se škvírkou mezi zuby a tváří od bláta v mé paměti .
Pokusila jsem se usmát a pozdravila ho .
"Ahoj , jak se -" než jsem to stihla dokončit , přerušil nás otcův hlas oznamující večeři .

Seděla jsem mezi Willem a nějakým obchodníkem z Sandruenie , jeho druhým největším zájmem po jídle , bylo zřejmě koukání do výstřihu všech dívek. Nechutné..
"Tak..Slyšel jsem , že tě prý strýc provdá.." řekl mi Will šeptem při večeři.
"Co ? Ses asi zbláznil ne ? " ptala jsem se .
"No..Možná je to mýlka , ale dnes má něco oznámit , tak se nech překvapit " usmál se na mě povzbudivým usměvem a dál se věnoval své večeři .

Po večeři , když většina lidí odešla , Král se postavil před ostatní a spustil..
"Dámy a Pánové, mám pro vás důležité oznámení.." Mezi lidmi se spustil šepot ohledne svatby.
Sakra jen ať to není pravda..Modlila jsem se .
"Mám to štěstí vám představit novèho , královského zabijáka , kterým nebude nikdo jiný , než má půvabná dcera ."
Všichni na něj koukali s otevřenými usty , protože to nikdo nečekal.Ani Já...

FireKde žijí příběhy. Začni objevovat