Otřela jsem si z pláště Mirlekovu krev a ušklíbla se na jeho hlavu ležící na polštáři.
Vzala jsem ji do rukou a šeptla
"Odkuds to veděl staříku...? "
Neodpovědl.Jak samozřejmé od mrtvoly..
Povzdychla jsem si a hodila jeho hlavu do pytle a vyšla z pokoje.
Na chodbě měl mnoho obrázku.
Své zesnulé ženy , své dcery a jednoho chlapce .
Nejspíše syna ..Ikdyž v záznamech nebyla zmínka o synovi .
Chlapec na obrázku byl ...Vskutku nádherný , černé vlasy mu spadali do očí , do modrozelených lehce sešikmených očí , pod nimi měl spršku hnědých pih lesknoucích se na jeho zlatavé pleti .
Byl vysoký , štíhlý a přesto svalnatý , měl na sobě pískově hnědou tuniku a černé kalhoty .
Chtěla jsem si ten obrázek vzít s sebou , ale vědela jsem , že by mi ho král vzal a tak jsem šla před dům ,než jsem zavřela dveře , přiložila jsem na ně ruku a nechala je ať se vznítí , tohle místo musí shořet , stejně jako tělo zrádce . "Jinak to nejde.." pozvdychla jsem si do noci , vyšplhala se na koně a ujížděla do hor, k tábořišti ve kterém čeká Will a jeho společník Arthur .
Po hodině cesty jsem zahlédla dva stany , rozlozené na větvých borovic netrvalo to dlouho a zahlédla jsem i Willa , Willa jak křičí po Arthurovi , že oheň nezažehne , když všechno dřevo které nosí je mokré . Zavrtěla jsem hlavou a seskočila s koně .
Will vypadal jako by byl na pokraji zhroucení , když hodil kus dřeva do tmy a málem mě trefil.
"Tak děkuju bratránku" křikla jsem na něj, začal se mi omlouvat ale já jen zavrtěla hlavou a dala mu k nohám vak s Mirlekovou hlavou .
"Uhm..Takže Hotovo?" zeptal se smutně a já jen přikývla , když si pytle všiml Arthur , rychle se vzdálil , jako vždy šel zvracet. Nesnáší krev.
Will se ušklíbl a prolomil ticho "Takže..Pomůžeš nám rozdělat oheň? Však víš umíš to nejlíp "
Usmála jsem se a přikývla , Will jako jediný veděl o mem dalším nadání - ušetřilo to spoustu lží ,ale přibylo oslovování typu "Pyroman a Sirka.." .
Když jsem rozdělala oheň začal se Arthur chlubit svou kořistí- malým králíkem - naší dnešní večeří, když v tom se z lesa ozval kvílivý zvuk , všichni jsme rychle vstali a vzedli své zbraně připraveni se bránit , Arthur nathl tětivu , připraven vystřelit , ale jakmile se vynořili z lesa 3 temní bojovníci - odění v černých zbrojích , mu luk vypadl z ruky a naše zbraně vyletěli směrem k prvnímu z nich .
ČTEŠ
Fire
FantasyNáš kmen vymírá, s každou novou generací se rodíme slabší . Předtím měl každý z elfů aspoň jednu schopnost , ale teď je schopných elfů jen pár . Tito elfové jsou velmi uznávaní , každý jim prokazuje úctu , všem , kromě mně. A proč? Protože z mého na...
