Fire

6.Voják

Už tady ležím pět dní , každý den sem přišel Marthorn - zeptal se zda jsem si to rozmyslela a připomněl mi zradu mého otce..Ale dnešek , byl jiný , bylo už po jedenácté v noci , když někdo zaklepal a vešel dovnitř.
Myslela jsem , že je to Marthorn , ale místo něj přišel mladý kluk , přibližně v mém věku, vysoký s černými vlasy , zeleno-modrýma očima a přísným pohledem .
Krasný, pomyslela jsem si , ale když promluvil , hned jsem změnila názor.
Ten hlas..Byl stejný, jako od toho , kdo zabil Willa ..
"Zdrav-" než to dořekl vyjela jsem po něm "Ty jeden zasranej zmetku! Jak se opovažuješ se vůbec ukazat v mé přitomnosti , až se odsud dostanu zabiju tě! "
On se mým slovům jen smál , když jsem mu chtěla říct , jaký je bastard , mávl rukou a naráz jsem nemohla mluvit .
"Tvá slova jsou ošklivá krásko a tvé myšlenky..No ty také nejsou zrovna hezké.." pousmál se... Děsila mě jeho slova , to že by někdo četl mé myšlenky.Ale začala jsem myslet na vše , co bych mu řekla .
"Opravdu? Takže umíněný bastard zasluhující smrt a vykleštění? Milé , Krásko , ale nejsem tu proto abych si nechal nadávat , ale abych ti vzkázal , že pro tebe má král jisté informace, které by si možná chtěla- třeba takové o tvém otci a bratranci..Tak kdybys chtěla, víš co udělat " naposledy se ušklíbne nad mou myšlenkou, myšlenkou kde mu můj meč, projíždí krkem. Ohlédne se na mě ode dveří a drze řekne "  Jinak..Také si myslím , že jsem krásný " a s těmito slovy odejde a nechá mě se svými myšlenkami a studem .

Ležela jsem a přemýšlela o tom , jaké může mít informace i o tom , jak to před tím ten stařec myslel , že je vše jinak , ale jediný způsob jak to zjístit .. A s touto myšlenkou jsem usnula .

Dalšího rána , se ta zvědavost a smutek nedal vydržet a tak jsem zakřičela "Vzdávám se ! Přidám se k vám , výměnou za informace! " chvíli se nic nedělo a pak přišel Marthorn s dvoumi vojáky "Jsem rád , že jste přišla k rozumu " pouze jsem přikývla , král si něco zamumlal a já se konečně mohla hýbat , opatrně jsem se postavila a snažila se protáhnout , ale místo toho se mi podlomila kolena , ale to už u mě byli vojáci a táhly mě za Králem .
"Kam to jdeme ? " ptala jsem se
"Jdeme si promluvit o samotě, ale nemyslete si , že jsem blázen , abych byl s vámi uplně sám , bude tam můj vrchní velitel " přikývnu a nechám se dál táhnout .

Jeho pracovna , pokud se tomu tak dá říkat , je velká kruhová místnost s červenými zdmi , velkými okny a knihami zahlcenými policemi , uprostřed stál dubový stul se dvěmi židlemi z jedné strany a jednou větší z druhé , na jedné někdo seděl , ten někdo , se postavil a otočil se k nám . Byl to ten bastard ze včerejška , vytrhla jsem se vojákům , jednomu sebrala dýku a vrhla se na něj , ohnal se po mě pěstí ale já mu podkopla nohy , klekla mu na hruď a přiložila dýku k jeho krku "Teď tě zabiju a věř mi , že si to budu užívat " šeptla jsem mu u ucha a jemně přitlačila dýku k jeho krku , začali se objevovat první krůpěje krve a já se usmála nad svým dílem , snažil se vykroutit z pod mého těla , ale marně.
"To by stačilo!" zakřičel král a za okny se ozval hrom "Děkuji vám za ukázku hrubé síly , ale teď si laskavě sedněte na zadek Grace a přestaňte se pokoušet zavraždit mého synovce, jinak vás nechám popravit!" řekl autoritativně a já nemohla dělat nic jineho , než se posadit na jednu z polstrovaných židlý "příště brouku.." pomyslela jsem si , ušklíbl se nad mou myšlenkou zatím co usedal na židli a utíral si krev z krku..
"Seš si jistej, že je normální?!" ptal se dotčeně a mračil se na mně . Kral si jen povzdychl a až pak promluvil "Tak ..Grace , jste ochotna mi sloužit, jít proti svým domnělým přátelům a rodině? A přitom nezabít mého synovce ? Výměnou za život bohaté mladé dámy , ke které budou lidé upřimní a nezradí jí? A také za informace a odpovědi? Stanete se mým vojákem ?.."
Uvažovala jsem nad tím , jestli vážně dokážu nezabít toho bastarda .. Ale , chtěla jsem informace..A tak jsem musela souhlasit . "Budu vašim vojákem!" řekla jsem s přikývnutím .