Zachraň mě

-15 -

ZÁPIS Z ALINA DENÍKU

Crawford

323-322

Nechtělo se mi Daniela pouštět za tou divnou paní která si říká jeho máma. Bylo jako ho poslat na pospas smrti. Ale to se tak mohlo zdát jen mě. Ještě pěknou dobu jsem stála před zavřenými dveřmi od jejich baráku, když v nich Daniel zmizel. 
Probral mě až Crawford svým dunivým zakašláním. Rychle jsem se na něj otočila a rozpačitě se usmála.
,,Emmm..no.."
Vypadlo ze mě akorát. 
,,Tak já asi půjdu."
Řekl a podrbal se na zátylku. 
,,Ne!"
Vyjekla jsem dřív, než jsem si to stačila rozmyslet, což pro mě není úplně zvykem. Dostal jsem nutkání si otevřít mobil. Jako by mě mohl ujistit, že je všechno v pořádku-v rámci možností. Jenže když jsem to udělala, potřebovala jsem to udělat ještě třikrát. 
Ach můj milovaný mozku! 
Přesto jsem to udělala. 
,,Úplně netuším co děláš, protože na tom mobilu se během tří sekund nic nezmění ale tak asi máš důvod."
Ozval se Crawford a pozoroval mé prsty jak přejíždí po displeji a mačkají správný kód pro otevření. 
,,To asi neřeš."
Odpověděla jsem s úsměvem Crawfordovi, po tom co jsem potřetí otevřela a zamkla můj mobil. 
Všechno je v pořádku.
Všechno.
Je. 
V pořádku.
,,Hele mám teda odjet nebo ne?"
Zeptal se po chvíli trapného ticha a v pěsti si žmoulal kousek svého dlouhého rukávu. 
,,Zůstaň."
Špitla jsem a zahleděla se do země. 
,,Dobře."
Odpověděl s úsměvem. 
Vzhlédla jsem k němu a taky se usmála. 
,,Tak co budeme dělat?" 
Usmál se. 
,,Já bych jela na chatu."
Zazubila jsem se a odemkla si auto.

                                                                                                ***

Když jsme dojeli k chatě už byl večer. Nebylo skoro vidět, a tak jsme se rozhodli jít do chaty místo sezení venku.

Vždycky jsme chtěli dřevěnou chatu, takže naše chata je celá ze dřeva. Nábytek máme do retro stylu, stejně jako všechno ostatní. No prostě nic moderního, ale chata krásná. 
,,Rozdělej v krbu prosím."
Poprosila jsem Crawforda a sama se vydala do kuchyně pro něco k jídlu. 
Musím uznat, že máme docela zásoby. 
Ale já jsem líná a nechtěla jsem se s ničím patlat, tak jsem udělala popcorn a k tomu vzala pytlík brambůrků. K tomu jsem přihodila colu a sobě pomerančový džus. 
To všechno jsem odnesla do obýváku, kde už se na gauči válel Crawford. 
Hodila jsem mu to všechno do klína a vydala se ještě do pokoje mých rodičů pro velkou peřinu. U sebe jsem se zastavila pro počítač, abychom se mohli koukat na filmy, protože pochybuju, že najdeme lepší zábavu. 
,,Vyber film." 
Dala jsem Crawfordovi počítač do klína a šla rozkládat peřinu.
,,Na co chceš koukat ty?"
Zeptal se a projížděl filmy v mém počítači.
,,Kdybych to věděla, tak ti nedávám vybrat."
Zasmála jsem se a hodila mu přes hlavu deku. 
,,Vždycky jsem chtěl mít bunkr."
Zamumlal zpod deky a pak se ozval jen tlumený smích. 
,,A pustíš mě taky k sobě do bunkru? Přece jen jsem ti ho postavila."
Zasmála jsem se.
Zpod peřiny se ozvalo mumlání něco jako ve smyslu : Kdybys mi postavila jen to. Pak ale vykoukla nastavená ruka, vložila jsem do ní tu svou a nechala se vtáhnout do bunkru. No, co říct? Byl to náš gauč pokrytý peřinou. Bylo tu všechno jídlo ale moc se tu nedalo dýchat. 
,,Hele, já netrpím klaustrofobií ale je to tu dost těsný."
Zasmála jsem se. 
,,Tak se víc přitul."
Crawford ke mně vzhlédl od počítače a zadíval se mi do očí. Upřeně jsem zírala do těch jeho-krásně hnědých, sem tam sice prosvítaly kousky zelené, ale abych pravdu řekla, o to snad byly hezčí. 
Crawford se ke mně víc naklonil a já zase k němu. Dotýkala jsem se jeho ramene ramenem. Naše nosy se o sebe otřely. Rty položil na ty mé, stačilo se jen pohnout a my se políbili. Tak moc jsem si to přála.
Tak.
Moc.
Ho.
Chci.
Začala jsem pomalu posouvat hlavu tak, aby se naše rty mohli spojit v jedno. Ani jeden z nás nezavíral oči. Pořád jsme na sebe koukali.
Můj spodní ret, už pomalu začal zapadat mezi jeho rty a horním rtem jsem se dotýkala místečka pod nosem. 
Když najednou nás vyrušil můj mobil. Leknutím jsem vyskočila a tak strhla náš bunkr a praštila jsem Crawforda do nosu. Ale ani se za něj nechytl, jen se na mě koukal. 
Zajímalo by mě, co se mu právě honí hlavou. Jeho oči byly temnější, jeho svaly napjatější, čelist měl zatnutou, prsty si zarýval do stehen. 
Došlo mi, že mi pořád zvoní ten blbej mobil. Rychle jsem vyběhla do kuchyně, kde jsem ho našla na ledničce. 
Chris.
Kurva.
,,Ahoj."
Mňoukla jsem. 
,,Ahoj, kočko."
Usmál se Chris na druhém konci telefonu.
,,Tak jak se máš?"
Zeptal se.
,,Bez tebe? Pěkně na nic. Zítra se uvidíme jo?"
Nahodila jsem smutný tón.
,,Jasně. Už se těším."
Zavrněl.
,,Budu sám doma."
Oznámil jen tak mimochodem. 
,,Tak to bude fajn."
Zasmála jsem se.
,,Hele já půjdu ano?"
Zeptala jsem se. Ani nevím proč se ho ptám, jestli můžu zavěsit. 
,,Tak pa."
Řekl suše.
,,Pa."
Mňoukla jsem a zavěsila. 
,,Chris?" 
Zeptal se Crawford, když jsem se vrátila na sedačku. Pouze jsem přikývla a nabrala si hrst popcornu. 
,,Vybral jsem film Rivalové."
Oznámil a rozklikl film.
,,Ten miluju."
Usmála jsem se.

,,Já to radši zapnu do televize."
Zasmála jsem se, když jsme si to štelovali na klíně a pořád nám to nešlo.
,,A to nemůžeš říct dřív?"
Zasmál se Crawford a podal mi počítač.Zapojila jsem ho do televize a na televizní obrazovce se ukázal onen film. Crawford si spokojeně vzdychl a zabořil se do sedačky. Rozběhla jsem se a skočila k němu. Zasmál se a položil si na mě nohy.
 ,,Opravdu?"
Zasmála jsem se a ukázala na jeho nohy.
,,Jo."
Usmál se jako neviňátko a otočil hlavu k televizi. Taky jsem mu položila svoje nohy do klína a uvelebila se do sedačky.

V půlce filmu ke mně Crawford otočil hlavu a pozoroval mě. 
,,Je krásný jak se ti na obličeji a v očích odráží světla toho filmu. Ty jsi krásná."
Řekl. 
Otočila jsem k němu hlavu a zadívala se na něj. 
,,Jsi snad to nejkrásnější stvoření co jsem kdy na světě spatřil."
Řekl.
Natočila jsem hlavu, jako nějaký pes, který až moc rozumí svému páníčkovi a chce aby splnil to, co právě slíbil. 
Crawford mě chytil na kotníky a stáhl na sedačku, tak abych ležela. Pak se jedním pohybem vyhoupl nade mě a zahleděl se mi do očí. Rukama se podpíral po stranách gauče a pod trikem se mu rýsovaly svaly. Jeho oči už zase byly temné, čelist měl zatnutou a pozoroval mou tvář. 
Jeho pohled se zasekl na mích rtech. Až teď jsem si uvědomila že je mám pootevřené. Rychle jsem je k sobě stiskla. Crawford se uchechtl, ale ne zlomyslně, spíš tak nějak pěkně. 
Já jsem se ale zasmát nedokázala. Byla jsem jím naprosto ovládnutá. Teď si semnou mohl dělat co chtěl. To se ještě nikomu nepodařilo. Tohle já nedělám. Nezamilovávám se. To je proti pravidlům.
Bohužel v téhle situaci, jsem nedokázala ani počítat. Myslela jsem jen na to, jak chutnají jeho rty. A na to, jak moc ho chci. 
Sklonil se a svaly na jeho rukou se ještě víc napjaly. 
Zase jsem pootevřela ústa. 
Sklonil se ještě víc.
Otevřela jsem víc ústa. 
A pak se sklonil úplně. Jeho rty zapadly do těch mích, jako by tam měli patřit. Moje ruce se okolo jeho krku obtočili tak automaticky, jako by to už měly vžité a bylo to naprosto normální. 
Jeho ústa se začala pohybovat proti těm mým. Jeho jazyk si razil cestu do mé pusy, aby mohl prozkoumat všechna její zákoutí. 
Líbal tak tvrdě. Tak nekompromisně. 
Začala jsem bojovat s jeho jazykem. 
Nalehl na mě ještě víc a tak je tlak polibků změnil. Bylo to ještě tvrdší, intenzivnější a majetničtější než předtím. 
Moje prsty si našly lem jeho trika. Bříšky prstů jsem mu začala jezdit po vyrýsovaných svalech na bříšku. 
,,Máš ledový prsty."
Zamumlal mi proti puse. Ale já ho nenechala dlouho mluvit. Hned jsem si zase našla jeho rty. Usmál se a pomohl mi sundat mu triko. 
,,Nahoře je ložnice."
Zamumlala jsem. 
,,Fajn."
Obtočil si moje nohy kolem pasu a nesl mě nahoru. Ani přitom jsem se nepřestali líbat. 
Když jsem spadla do mojí manželské postele, přetočila jsem Crawforda pode mě a začala mu rozepínat pásek u kalhot. 
Crawford nezůstával pozadu a už mi stahoval tričko a dlaněmi mi hladil zadeček. 
Rozepla jsem mu kalhoty a pak se začala věnovat jeho tělu. Od břicha jsem mu tvořila mokrou cestičku až ke krku, kde jsem ho kousla. Zavzdychal. 
,,Kurva."
Vydal ze sebe a přetočil mě zase pod sebe. Sundal mi legíny a rozepl podprsenku. Sobě si stáhl kalhoty a odhodil je na zem. Boulí v jeho boxerkách se mi otřel o můj rozkrok. Neubránila jsem se vzdychu. 
,,Tak moc tě chci, Aly."
Zašeptal mi do ucha. V jeho hlase byla lítost.
,,Ale nemůžeme."
Doplnila jsem zbývající část věty. 
Na krku jsem ucítila šimrání jeho vlasů. Přikyvoval. 
,,Tak mě to mrzí." 
Zašeptal. 
,,Můžu za to já."
Políbila jsem ho na ucho a vymanila se z jeho obklíčení. 
Crawford se povalil rezignovaně na záda. Lehla jsem si vedle něj a propletla naše prsty.