Zachraň mě

- 6 -

ZÁPIS Z ALYINA DENÍKU

Crawford a já

361

Ráno jsem se probudila u Daniela v klíně. Zapomněla jsem se vzbudit a jít zase domů. Ten večer to totiž bylo horší, než kdy jindy. Nutilo mě to počítat všechny písmena A ve všech knihách co doma mám. Prášky na spaní nezabíraly, a tak jsem se rozhodla jít k Danielovi. Ten jediný to dokáže trošku utišit. Ani Crawft to tak nedokáže. Jen Daniel. Vlezla jsem k němu tedy oknem a lehla si k němu. Schoulila jsem se mu do náručí a v klidu usnula. Proběhlo to přesně podle mých představ... až na ráno. Zapomněla jsem se vzbudit a musela jsem si vymyslet výmluvu. Spolkl mi jí i s navijákem

Potom jsem se rozhodla porušit moje pravidlo nebavit se s ním. A vyrazila jsem s ním k naší chatě. Chtěla jsem aby ji viděl první.

Jenže tam se mě zeptal, proč jsem se sním nebavila a bylo to v háji. Nesmí se to dozvědět. Nesmí. Rychle jsem vyjela pryč a nehodlala se s ním bavit. Nemůžu.

***

Večer k nám přijel Crawford. Byla jsem na něj natěšená. Už jsem chtěla za ním běžet dolů, když v tom jsem si uvědomila, že musím trošku držet stranou mé pocity a volně jsem sešla dolů.
Crawford se na mě usmíval a za mě bylo želé.
,,Jedem?"
Zeptala jsem se ho a on přikývl.
,,Berem moje auto nebo tvoje?"
Zeptala jsem se, když jsme stáli u dveří našeho baráku.
,,Klidně moje. Nechám tě řídit."
Zasmál se a hodil mi klíčky. Koukla jsem k Danielovi do okna a viděla ho jak se učí. Tak moc jsem se s ním potom chtěla podělit o zážitky. Ale nemůžu. Sedla jsem si za volant, pevně jsem ho stiskla v ruce s přejela po kůži, kterou byl obšitý.
,,Ty seš ale kočka." Usmála jsem se a nastartovala motor.

***

Crawford vystoupil z auta jako první. Ležérně se opřel o kapotu a koukal na jezero. Jeho pohled spadl na lávku, která vedla do jezera. Vedle stála naše chata.
,,Nevzal jsem si plavky."
Oznámil mi.
,,A na co potřebuješ plavky?"
Zeptala jsem se.
,,Na koupání."
Zasmál se.
,,Ty na to potřebuješ plavky jo?"
Poškádlila jsem ho. Ušklíbl se a pak se rozešel k lávce.
,,Nejspíš ne."
Zahulákal od lávky. Čekala jsem, kdy tam skočí, ale on se k tomu neměl. Tak jsem se mu rozhodla pomoct. Došla jsem k němu zezadu a žďuchla do něj. Zakymácel se a sletěl do vody. Po chvíli se vynořil nad hladinu. Smál se a já s ním.
,,Pomůžeš mi nahoru?"
Natáhl ke mně ruku. Věděla jsem, že mě tam shodí s sebou, ale přesto jsem to udělala. A jak jsem čekala. Letěla jsem do vody za ním. Začala jsem na něj cákat vodu a on zase na mě. Řehtali jsme se u toho jako malé děti. Oblečení se mi nepříjemně lepilo na kůži ale bylo mi to jedno mým cílem bylo dostat Crawforda pod vodu. Podařilo se mi doplavat až k němu. Zapřela jsem se mu o hlavu a ponořila ho. Ale nečekala jsem, že mě stáhne s sebou.

Vynořili jsme se zase rozesmátí. Vlasy se mu lepili na čelo a tváře. Vypadal roztomile a promrzle.
,,Je mi zima."
Zadrkotala jsem zuby a usmála se. Vylezla jsem z vody a Crawford hned za mnou. Otočila jsem se a zabořil se rovnou do jeho hrudníku. Netušila jsem, že je až tak blízko. Zvedla jsem k němu oči a on na mě upíral ty své. Začal se sklánět a já jsem si začala stoupat na špičky. Vzal mou tvář do dlaní a já jsem mu obtočila ruce kolem pasu. A pak se naše rty spojily. Pootevřela jsem ústa a Crawford mi do nich vjel jazykem. Měl tak měkké rty. Začal jsem spolupracovat. Když mi zabořil prsty do vlasů, zasténala jsem. Usmál se do polibku a dál mě líbal. Měla jsem pocit, jako když jsem otevřela na Vánoce dárek, který jsem tak moc chtěla. Přitáhla jsem si Crawforda blíž a víc si stoupla na špičky. Crawfordovi asi nevyhovovalo, že se musí tak moc sklánět a tak si mě vysadil do pasu. Obtočila jsem mu nohy kolem pasu a ruce kolem krku. Celou dobu jsme ze sebe nespouštěli rty. Pak nám ale došel dech a tak jsme se museli odtáhnout.
,,Máte tu ložnici?"
Zeptal se Crawft.
,,Jo. Ale nemyslím si, že je to dobrej nápad. Chci tvýho bratra. Jenom bych se s tebou vyspala a víc nečekej."
Odpověděla jsem.
,,Máš-máš pravdu. Není to dobrej nápad. Ale můžu tě ještě chvíli líbat?"
Kývla jsem. Zase spojil naše rty a začal mě tvrdě líbat. Položil mě na trávník a vyhoupl se nade mě. Jednou rukou se přidržoval a druhou mi bloumal po těle. Zase jsem zasténala.
,,Zajdeme moc daleko."
Zastavila jsem ho uprostřed pohybu a vyvlíkla se zpod něj.
,,Fajn."
Blaženě se usmál. Měl nateklé rty a já určitě taky. Ale stál to za to. Líbal jako bůh. Nebo spíš jako ďábel. Měla jsem chuť ho políbit zase, ale musela jsem se udržet.

Celý večer pak už probíhal v klidu. Najedli jsme se a koukli na pár filmů. Domů jsme se dostaly okolo druhé hodiny ranní a do čtyř jsme si ještě psaly.

p^