Mysl

Minulost

Přijela jsem na zastávku,  vystoupila jsem a šla jsem rovnou domů . Nikoho jsem po cestě nepotkala. V uších sluchátka a teď už nevnímat nic jiného než hudbu.

Zastavím se před domem kde bydlím a sundam sluchátka,jdu do malého kopce který slouží jako příjezdová cesta, když už se zastavím u dveří tak si všimnu rozbiteho skla. Skoro všude jsou kapky krve a střepy. Nevšímám si toho. Slyším jak na sebe řvou všechny nadávky co znají. Zas se hádají.jdu do domu a začnu si vařit oběd teprve teď jsi všímnou že jsem přišla že školy. Pozdraví mě a začnou se zas hádat. Mamka de volat. Ach jo je středa a já zas zmeškaných školu protože budem u babičky. Nechám jídlo jídlem. A jdu za opilím otcem s lékárničku, hadru a miskou s vodou.

"sedni si a ukaž mi tu ruku".rekla jsem a on si sedl. Začal si stěžovat a nadávat na mamku. Nevnímala jsem to. Jenom jsem mu cistila a starala jsem se o ruku pořezanou od skla.

"co se stalo? "zeptala jsem se.

" ta čůza mě zavřela venku a zamkla se v baráku,takže jsem rozbil sklo".odpověděl na moji otázku. Potom co jsem mu doošetrila ruku, se do pokoje přiřítila mamka.

"okamžitě se zbal a běž pro bratra do školky jedem k babičce. Tady nebudeme".rozkazala a já se zvedla a beze slova začala vyplňovat její rozkazy. Táta po ní začal zas řvát a nadávat.

Lidé by si myslely že je to hrozné ale já jsem si zvykla. Už je to pro mě normálni věc která se u nás děje často. Hádky vždycky budou všude.