Magical twins (HP, FF)

Prolog

Ahoj, vítám vás u naší první společné storky.

Dokážu si představit vaše překvapené, možná i pobavené pohledy, když jste zahlédli cover, na němž jsou youtubreři v Bradavicích.

Hned na začátku bychom  tedy chtěly objasnit pár základních věcí.

Obě dvě máme rády youtube a HP, tak nás napadlo tyto dva odlišné světy spojit do jednoho příběhu. Rozhodně ale nepůjde o nějakou nesmyslnou slátaninu, kde by youtubeři běhali po Bradavicích s kamerou v ruce.  Vadim, Kovy a Vidrail jsou zde úplně obyčejní kluci, studenti bradavické školy.

Na závěr bychom chtěly ještě upozornit, že Magical twins vzniklo především pro pobavení, takže jej i tak berte.

Pokud byste měli zájem o serióznější tvorbu, mrkněte na naše profily. (Tereza_Cunatova, Czechbabe).

Každopádně, máte-li chuť, určitě se pusťte do čtení !:)

***

Z pohledu Emy

,,Konečně," problesklo mi hlavou, když jsem se v jedné ruce s kufrem veškerých školních potřeb a v druhé s klecí, v níž právě s hlavou pod křídlem podřimovala má hnědá sovička Annie řítila rozsáhlým nádražím Kings Cross k přepážce mezi nástupišti devět a deset.

Jsem štíhlá dívka menší postavy s vlnitými tmavými vlasy a velkýma očima stejné barvy. Na první pohled vypadám jako úplně normální šestnáctiletá slečna, ale do běžné mudlovské teenagerky mám vskutku daleko.

Pod obyčejně vyhlížejícím pleteným svetrem se totiž ukrývá nebelvírská šála a v kapse u kalhot mám pečlivě schovanou kouzelnickou hůlku z dubového dřeva.

Ano, jsem čarodějka a navštěvuji tu nejlepší kouzelnickou školu na světě.

Nikdy nepřestanu být vděčná za okamžik, kdy na okno mého pokojíčku zaťukala sovička se zapečetěným dopisem v zobáčku. Od té doby se můj život rapidně změnil.

Učebnice, které jsem využívala v mudlovském světě, jsem vyhodila do koše a do školní tašky jsem místo nich uložila knihy lektvarů, přeměňování nebo obrany proti černé magii.

Získala jsem nové poznatky, zkušenosti a zážitky, ale hlavně jsem poznala pravé přátelství.

Na životě v Bradavicích bylo téměř všechno perfektní, ale přesto bych našla jeden velký problém, který nás otravoval a neustále nám byl v patách. Problém s blonďatou hlavou, modrýma očima,  otcem vysoko postaveným na ministerstvu a dvěma věrnými kumpány po boku. Malfoy.

Tito tři chlapci z koleje Salazara Zmijozela společně tvořili obávanou partičku, která byla známá svou drzostí a podlostí. V celé škole snad nebyl jediný student, který by se někdy nestal obětí jejich nadávek a posměchu.

Do jejich povědomí jsem však stoupla především já a Hermiona, protože obě pocházíme z mudlovských rodin a jim, jako potomkům slavných čistokrevných rodů, to samozřejmě přišlo nemírně vtipné, takže na nás velice často pokřikovali něpěkné přezdívky, po nichž Ronovi zrudly uši hněvem a Harry pokaždé pocítil chuť vrhnout se na Malfoye a dát mu co proto.

Zhluboka jsem se nadechla, rozběhla se proti zdánlivě pevné zdi a zanedlouho jsem už stála na nástupišti devět a třičtvrtě, kde nedočkavě pobafával rudý bradavický exress, okolo něhož se hemžilo nespočet mladých kouzelníků.

Stoupla jsem si na špičky a pozorně se rozhlížela, jestli někde nespatřím někoho z mých přátel.

Zahlédla jsem Deana a Seamuse - dva milé chlapce z Nebelvíru, kteří na mě vesele zamávali a poté zapadli do vlaku. Viděla jsem i Lenku s Nevillem a Ginny, ale po mých nejlepších přátelích zatím nebyly ani památky. Jak typické.