Jen taková vsuvka berte to tak že už uběhlo pár dní yay ...
-Sára-
Potom co mi řekla Isabel řekla že mě miluje už uběhlo pár dní a já nad tím nemůžu přestat přemýšlet a nemůžu o tom s Isabel mluvit jelikož si zlomila nohu a jela domů. Naštěstí mám její číslo ale nemám odvahu jí teď zavolat ale chybí mi tu.
-Isabel-
Bože já jsem taková... no radši nic. Jak jsem si mohla zlomit nohu? Ptám se sama sebe při cestě domů. Bude mi chybět Sára a teď ji mám ještě dál než před tím a to i jak se to říká? Vztahově. Nebudu se jí jakkoliv vnucovat až bude chtít zavolat. Zavolá. Nebo popřípadě napíše.
-Emily-
Jak se tak dívám na Sáru jak tam sedí tak sama tak mám nutkání za ní jít a popovídat si s ní.
Ale čte si. Mám? Či nemám jít? Ale co kašlu na to jdu za ní. "Ahoj Sáro tady sedíš tak sama od chvíle co odjela Isabel jsi taková tichá." Řekla sem jí a jak sem si k ní sedala tak sem jí s úsměvem lehce praštila do ramene. "No jo no když jsi furt s Dany tak si připadám jako třetí kolo u vozu. Isabel byla jediná se kterou sem se nejvíc tady bavila než...." Řekla s trochu rozklepaným hlasem. "Než co Sáro?" Musím ji trošku popostrčit. "Než mi řekla že mě miluje."
ČTEŠ
Moje prvni laska
RomanceSára jela na tábor a potka někoho kdo pro ni bude hodne dulezity .. :)
