Sex

8.part

Někdy o půlnoci jsem  zřejmě usnula ,protože mě probudilo ranní světlo.
Chtěla jsem se protáhnout,ale mé ruce mě neposlechly.
To mě natolik probudilo,že jsem svà víčka rychle rozlepila od sebe a podívala jsem se kolem sebe.
Byla jsem v první chvíli zmatená .
Jak by se vám asi líbilo,kdyby jste se probudili a nemohli v první chvíli hýbat rukama ?
Rozhlédla jsem se kolem sebe a chtělo se
mi křičet.
To bych nesměla mít kus něčeho v puse a co hůř,mít svázané ruce ke sloupkům od postele a nohy u spodních sloupků.
Byla jsem celá nahá a moje peřina byla pryč.
Bylo nad slunce jasné...kdo to mohl udělat.
Hajzl!
Kdybych tak mohla křičet...
No počkej,až se vrátíš. Já ti dám!
Co si o sobě myslí?
Pokud počítá s tím,že mu dám ...
Tak to se teda sakra plete!
V hlavě mi lítala myšlenka za myšlenkou a kdybych byla čarodějkou,tak ten chlap má místo varlat ..hovno v trávě.

Uběhlo už několik hodin a ten "úžasný muž" se neuráčil přijít.
Lana se mi zařezávála do kůže,osvobodit se mě přešlo.
Bez mála po půl hodině.
Zesláblá jsem ležela,civěla jsem do stropu.
Začínala jsem proklínat svoje rozhodnutí,že jsem sem vůbec lezla.
Jako vždy,když se něčeho hodně bojím ,začínám mluvit nahlas.
"Jsem pitomá! Nedokážu pochopit proč jsem sem vůbec vlezla...
No jó...ono kdyby tě nevyrazili co? Tak by si teď byla určitě teď jinde...
Možná bych měla přítele a spokojenej život.Nemusela bych být svázaná od nákýho psychopata , to jsem si myslela ,že je normàlní...."
Můj proslov,který patřil jenom mě přerušil "úžasný muž" .Ano potom co udělal "tohle" ho nesnáším.
"Už si skončila? Máme moc práce a náký tvoje dojemný keci nemá nikdo náladu,ani čas je poslouchat.
Jo mluvím o sobě .Takže rovnou k věci.
Jak se ti líbí v posteli v nivé poloze?"

Ani jsem sena něj při jeho slovech nepodívala.Nezaslouží si mojí pozornost ! Proto mu ani neodpovím.
Přece je jasný,že se mi tahle poloha nelíbí,když to zatraceně bolí!
"Být tebou,tak odpovím!"
Bože,jak se mi mohl líbit?
Nafoukanec,je praštěnej a psychopat. Kam jsem to vlezla ?
No nejsem já pitomá? Jo jsem..
"Allison,na něco jsem se tě kurva ptal..."
Během chvíle začal zuřit.Zatím co odjinud se ozývalo spokojené vzdychání od nás se ozývalo" tísnivé ticho  a zuřivý řev".
Jak originální.Sama sebe nechápu,že se zavývám něčím jiným než tím pitomcem.
"Alisson přestaň mě nazývat pitomcem!"
Tím mě vyvedl z ticha,kterému jsem dávala po celou dobu přednost.
"Co? Jak si na tohle přišel?"
"To tě nemusí zajímat ..."
Jo mě to nemusí zajímat? On mi čte myšlenky a já se nemám zajímat?!
"Nečtu ti myšlenky jen je slyším,díky čidlu,které máš zabudované v mozku."
Na to jsem neměla co říct....
Už ani nadávat v duchu nemůžu....

Ahoj❤ moc se vám omlouvám,že to tak dlouho trvalo :/ Snad se vám to bude líbit.:)