11.part

6.1K 74 11
                                    

Cítila jsem jeho horký dech na mém krku.
Jeho pohled mě propaloval doslova na skrz.
Chtěla jsem se hanbou celá propadnout.Bohužel jako vždy mi mé přání nebylo splněno..
Celé mé tělo se otřásalo pod návalem vzlyků. Každý jeho dotyk na mojí holé kůži pálil. Bylo to nechutné,slizké a hlavně ponižující.
-
Jsem momentàlně jeho panenkou.
On si semnou může dělat co bude chtít a já? Já budu trpět a splácet dluh za to,že on si bude užívat.
Můj život nemá ani špetku štěstí.
Jsem jen obal,který zachvíli pohodí mimo odpadkový koš.
Mé myšlenky se rozplynuly kvůli jeho lusknutí prstů.
Pohyboval se jako šelma .
Pěkně pomalu.
S vytřeštěnýma očima jsem se modlila ať mě nechá být.
Můj mozek křičel "pomoc",ale moje tělo volalo po opaku.
Já nejsem vážně normální!
Moje myšlenky rozehnal jedním pohybem.
Dopadla jsem na postel,jak široká, tak dlouhá.
Plácl mě přes vyšpulený zadeček a po celou dobu mlčel.
Kromě jeho dotyků panovalo ticho.
Můj srdeční tep dostával na intenzitě,když na mě nalehl a bez upozornění ho do mě vrazil ze zadu.
Z bolesti jsem se rozbrečela,ale jeho to vůbec nezajímalo a pokračoval dál ve svojí jízdě.
Jeho stény naplňovaly místnost a mé slzy smáčely povlečení.
Když se do mě konečně udělal tak ho ze mě vytáhl a otočil mě k němu čelem a sklonil se ke mě.
V jeho očích bylo tolik nenávisti a já nechápala vlastně proč.
Když tu mi zašeptal u ucha.
"Už si někdy šukala a ten druhý u toho bulel? Já jo a bylo to nejhorší šukání a můžu ti slíbit,že jich bylo hodně..."
Měla jsem zamlžený pohled,protože se mi spustily nové slzy a tak jsem jen poslouchala jeho nasrané funění.
"Jestli nepřestaneš bulet,tak tě nechám vyhodit,ale než se tak stane,tak ti to udělám tolikrát,že nebudeš moct chodit."
Když mi došel jeho význam slov,tak  jsem si rychle utřela slzy a pomalu jsem se posadila,ale to jsem neměla dělat,protože to bolelo jako prase.
Zkřivila jsem obličej v návalu bolesti,sykla jsem.
Díky tomu se otočil od malého okénka a zadíval se na mě.Přejel si mě pohledem a rychlostí světla ke mě došel a popadl mě za ruku.Dovedl mě do koupelny a já jsem musela vlézt do vany.
Vlezl zamnou a začal napouštět vanu.
Po celou dobu jsem se v jeho přítomnosti klepala a přála jsem si ať už všechno konečně skončí.
Samu sebe jsem nechápala,proč jsem vlastně chtěla jít na tuhle loď.
Pokud jsem chtěla od všeho vypadnout tak jsem mi to zrovna nepovedlo...
Bože já jsem taková kráva..
"Budeš koukat do té zdi dlouho nebo konečně vlezeš do té vany.
Koukal na mě z vany s povytaženým obočím a já si zase připoměla,že chlapi stojí za hovno...

Ahoj:)moc se omlouvám za mojí pauzu,ale nák jsem nevěděla o čem psát a jak návazat. Přijde mi,že tahle kapitola je o ničem,ale i přes to doufám,že se vám aspoň malinko bude líbit. Budu ráda za odpověď z Vaší strany tím,že mi napíšete do komentářů.:) Děkuju❤️

SexKde žijí příběhy. Začni objevovat