Bílý Blesk

5. kapitola

Z pohledu Dorothy

Hvězdy. Zářivá uskupení obrovských těles zavěšených neviditelnou silou daleko v rozlehlém vesmíru. A přitom se zdají být tak malé. Tak blízké. Jen natáhnout ruku a ucítit konečky prstů povrch té nejkrásnější věci na světě.

Pomalu zvednu ruku a sunu ji vstříc zšeřelé obloze. Jako v mrákotách, jako v omamném snu se pokouším dosáhnout na stříbřité tečky tam nahoře. Ozve se zadunění na sklo a v tentýž okamžik ucítím v prstech tupý náraz. Vzdychnu a ruku sloužím do klína. Zaostřím dalekohled a prostřídám oči zelené jako okvětní lístky růží. Támhle je Velký vůz - moje nejoblíbenější souhvězdí. Je tak majestátný a krásný. A tam v půvabném W svítí Kasiopea.

Prohrábnu si rezavé vlasy a s křupnutím si srovnám páteř. Kdybych tak byla jednou z nich, pomyslím si a se smutkem pohlédnu na hvězdy. Ale to bych neměla své přátele, kterých mám celkem hodně. Ani svou milující rodinu, za kterou bych dala život a bila se do posledního dechu. No tak... Mají tě rádi, v duchu se na sebe povzbudivě usměju.

Přimhouřím oči a opřu se zády o skříň. Vzpomínám na své mládí. Na Shawna a Kristin, mé nejlepší kamarády, které jsem milovala. Byli jsme spolu každý den. Dokud jsme se s rodiči neodstěhovali do kraje jménem Pominared. Respektive, když nás rodiče přestěhovali. Teď se potkáváme jen jednou do roka. Stýská se mi. Samozřejmě jsem si zde našla kamarády. Ale není to ono. Už to nikdy nebude takové jako s nimi.

Moje nejlepší kamarádka je Filla. Je stejná jako já. Milá přátelská duše, která se snaží pomoci, kde jen může. Ale když jde o rodinu, o kamarády nebo o její čest, dokáže být pořádně tvrdá, krutá a nezdráhá se nikoho zmlátit.

Zhluboka se nadechnu, opřu si bradu o kolena a zavřu oči. Pod zavřenými víčky má každý svůj svět. Nikdo mu do něj nekecá, může si představit co chce. To je krása a výhoda snění. Fantazie může být mocná zbraň.

Anet - ah395008