Na odpadkových pytlích, uprostřed velké kaluže ležel Draco Malfoy. Musela jsem párkrát zamrkat. Ano. Furt tam ležel.
Jeho platinové vlasy už nebyly platinové, byly spíše medové. Na jeho tváři bylo několik krvavých škrábanců a na rukou měl modřiny. Malfoy se nám asi popral. Otočila jsem se, že radši půjdu.
"... Grangerová nenechávejte mě tu..." Zašeptal tak, že to nebylo skoro slyšet. Moje mírumilovná stránka se hned dostavila a projevila. Klesla jsem si k němu a pohlédla mu do tváře. Oči měl přivřené a pára mu šla od pusy, jak moc se zadýchával a dusil.
" Musíš mu pomoci Hermiono!" Zakřičel na mě andělíček v hlavě, neboli mé podvědomí.
"Ty jsi snad sklerotická. Vždyť je to ten pitomec, který ti celý život dělal že života peklo. Jdi honem pryč! Zakřičel ďáblík.
"Ale je to přece on, kvůli kterému jsi dala kopačky-..."
Začalo pršet. Hustě pršet. Už jsem nepotřebovala žádné rady do zahrady. Nejspíš toho budu brzy litovat. Hodně litovat.
Použila jsem vznášející se kouzlo a přemístila Draca Malfoy do bytu. V předsíni jsem si svlékla svůj kabátek, Malfoy levitoval mezitím ve vzduchu.
Nazula jsem si své pletené ponožky od babičky a v obýváku snesla jeho tělo na pohovku. Trčely mu z ní však nohy a ruce, musela jsem jí třikrát zvětšit.
Došla jsem si pro svou krabičku s lektvary a obvazy. Asi se divíte, že si tak věřím! Řeknu vám tajemství. Dálkově jsem před měsícem dostudovala lékouzelnictví!
Sedla jsem si na opěradlo pohovky, abych na něj lépe dosáhla. Až teď jsem si ho mohla pořádně prohlédnout. Jeho vlasy opravdu ztmavly. Čistě bledou tvář jsem na něm již nepoznávala. Jeho rysy zmužněly a na bradě se mu tvořilo drobounké strniště, které bylo nejspíš holené.
Všechny rány na obličeji jsem mu vyčistila. Malfoy si to sice neuvědomoval, ale právě teď mi byl skvělým cvičením Abych zkontrolovala celé jeho tělo, musela jsem mu sundat jeho koženou bundu a tričko. Musela jsem pohled odvrátit, ale-... Počkat!? On má na sobě mudlovské oblečení? To jsou mi divy. Fakt. Nejdříve Malfoy v té nejvýce mudlovské čtvrti Londýna a pak má na sobě ještě oblečení z obyčejného mudlovského butiku.
Hned jak jsem vše dokončila., přikryla jsem ho teplou dekou a dala mu odpočinkový lektvar, i když předtím, tu dobu co jsem ho ošetřovala, hluboce spal. Lektvar měl zaručit, že Malfoy bude spát minimálně ještě dvacet hodin.
S obavami jsem ho před spaním šla zkontrolovat. Jak vždycky říkala babička.
Ráno moudřejší večera!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
