Neměl pít tolik piv, celou noc rejdil od postele ke koupelně a na zpět.
Jenže Dean je od přírody nepoučitelný, a tak, když šel snad už po třetí, ani se nenamáhal otevírat oči, veškerou orientaci svěřil svým smyslům. Samozřejmě to neměl.
,,Jdeš špatně, to je lednice, Deane." A opravdu, pár palců před ním stála chladnička, do které by bez šance vrazil a zaječel jako malý spratek. Ještě že toho anděla strážného na rameni má - v tomto případě na postely, spokojeně posazeného, s rukama v klíně.
,,Jak dlouho tu čekáš?" Vyrazil Dean k příteli, pořád notně pocuchaný a dezorientovaný.
Castiel nevydržel posedět, jeden dlouhý krok a stáli si tváří v tvář.
,,Pojď na vzduch, Samův spánek dnes není tak hluboký, jak bývá." Než stačil Dean cokoliv namítnout, například, že je venku něco pod nulou a on má na nohách jen hotelové trepky, Cass je přenesl ven k Impale.
Lidská konstituce vážně na takové noční přelety z ničeho nic není stavěná.
Musel se opřít o rám auta, zuby nehty držíc veškeré tělní tekutiny tam, kde mají být.
,,Tohle už nedělej! Hlavně ne kvůli pár metrům, proboha."
Venku vládla bezmračná noc, měsíc v úplňku jen gradoval na síle světla.
Všechnu tuhle scenérii by si Dean i užil, kdyby mohl vnímat cokoliv, kromě svých rychle umrzajících ramen. Pokud by nějaký nadpřirozený druh měl získat cenu za ignoraci, andělé by obsadili první příčky.
Ale náš anděl není tak úplně podle obecných měřítek. Po opravdu jen krátkém zaváhání svlékl baloňák a přehodil jej Deanovi přes zmrzlá záda. Navzdory své tenkosti kabát příjemně hřál.
,,Teď si připadám jako puberťačka na plese, díky moc."
,,Já na tom nic špatného nevidím."
I když nechtěl, usmíval se. ,,Já vlastně taky ne."
Zase se jim to povedlo. Aniž by kterýkoliv z nich měl ponětí, zírali si do očí, ne krátkou chvíli.
Čas zase ztratil svůj smysl a význam.
První nabyl sebevlády z transu Cass.
,,Nuže, tvé zavolání obsahovalo pouze žádost mě spatřit, takže, když dovolíš-" Už byl připravený na přenesení jinam, ale pohotová ruka jej v čas zastavila.
,,Co blbneš, sotva jsi přišel." Musel rychle něco podniknout, nebo by typicky mrknutím oka zmizel. A tak udělal tu nejvíc potrhlou impulzivní věc, co ho napadla.
,,Čekej tady, jasný?" Vyběhl zpátky do pokoje, s vlajícím pláštěm za sebou, značně zpomalený trepkami na nohou.
Cass přešlapoval na místě, než se Dean vynořil ze dveří, s klíčky od Impaly v ruce. Odemkl a otevřel zadní dveře.
Ohlédl se na Castiela.
,,Polez, dámy první."
,,Jsem si jistý, že v žádném z kontextů nejsem dáma."
,,Zavři pusu a pojď." Sám zaplul dovnitř.
Anděl ještě chvilku zaváhal, Deanova poznámka o plese mu oživila paměť ve směru, ve kterém opravdu nechtěl.
Vzpomněl si na pár fotek, které náhodou našel mezi stránkami Johnova deníku. Na jedné z nich byl vyfocený hodně mlaďounký Dean, celý pihatý a v obleku, vedle něj moc krásná dívka v šatech. Na rubu fotky naškrábaná poznámka Prom '97.
