Chicago - Nový život?

1. kapitola

Mám pouze hodinu než mi pojede vlak do práce. Možná už bych mohla vstávat. "Dobré ráno mami." " Dobré" Slyšela jsem jen rozespalý tichý hlas, tak ta asi nevyjde dřív než půjdu. " Budeš tady až přijedu?" " Ne, dneska jdu s holkama. Do půlnoci bych měla být doma. Zavolej až přijedeš." Když už jsem připravená vyrazit, napíšu kamarádce. Vždy mě jde vyprovodit. Obuji se, zakřičím rychlé ahoj a utíkám na místo srazu. Po cestě mám zase ten svůj blbý pocit, že  mě někdo sleduje. Když se otočím je tam nějaký chlap, celý v černým. Trochu mě to vystrašilo, ale šla jsem dál, co jsem s tím taky měla dělat, že? Vždy když se sejdeme s kamarádkou, tak hned vyndá z kapsy moji krabičku štěstí, kterou mám u ní schovanou. Zapálila jsem si a šli jsme pomalu na nádraží. Kde jsem hned nastoupila do vlaku a se mnou nastoupil i ten chlap. Celou cestu jsem si poslouchala písničky. Uklidňují mě. Vystupovala jsem na prázdné zastávce. Ten chlap byl stále za mnou. Potom nasedl do černého BMW x6 ( obrázek nahoře). To BMW jelo ale krokem kousek za mnou. Rychle jsem nastoupila do tramvaje a potom co nejrychleji do práce.

6 hours later

"Hani prosím udělej mi latte na cestu" Usmála jsem se na ní. " Samozřejmě. Jdi se převléct za chvilku ho budeš mít hotové ok?" Jen jsem kývla a šla jsem se převléct. Chystala jsem se, že vyjdu, ale před krámem jsem viděla toho chlapa v černém. Obrátila jsem se a šla jsem přes sklad, zadním vchodem. Venku jsem si oddychla, ale cestou na tramvaj jsem viděla jak znovu nastupuje do BMW. Jít podchodem, který je na autobusovém nádraží bude peklo. Když už jsem se v té zimě posadila na zastávce č. 6, rozhlédla jsem se. Nikde nikdo. Jsem tu úplně sama. Tohle bude to nejdelší čekání v mém životě. Až čtyři minuty před autobusem začali přicházet lidi. Nastoupil se mnou jeden kluk. Který bydlí ve stejném městě jako já. Už delší dobu se bojím být kdekoliv v jeho blízkosti no on se jen na mě ušklíbl a posadil se přímo za mě.

Vím zatím nic moc, ale počkejte si na to.