Palačinka v puse

26 3 6
                                    

Seděl jsem s hlavou v dlaních a nevnímal děj Flashe.
Toho narozdíl od Hry o Trůny miluju.

Wave se nevrátila.
Jsou dvě ráno.
Jsou dvě ráno a Wave se nevrátila.

Pořád mi to běží hlavou.
Nedokážu se na nic soustředit.
Pohledem zavadím o budík.
Už je to přes osm hodin, co je pryč.
Chybí mi.
Znám ji sotva tři dny a už jsem si ji tak oblíbil.

Buch! Rup...vrrrrrrrz

Vyskočím na nohy.
Běžím ke dveřím.
Stojí v nich Wave.
Neusmívá se.
Hledí do země.
Má nové šaty. Světle modré s bílým okrajem.
Koukne na mě.

"Wave!" přitisknu ji k sobě. "Tohle mi už nedělej!" zašeptám jí do vlasů.
"Promiň." odpoví.
"Kdes byla?" chytnu ji za ramena.
"Ve městě. A taky jsem plavala. Dlouho. V noci." potom se na chvilku zamyslí.
"Mám tetování." opatrně si nadzvedne tričko. Má tam bílou vatovou náplast.
"Co sis tam nechala vyrýt?" zeptám se.
"Vytetovat! Adame, říká se vytetovat!" směje se.
"Aha. No a co teda?"
"Vlnu." pokrčí rameny a usměje se.
"Aha." odpovím otupěle.
"A co děláš ty, Farley?" poškádlí mě.
"Flash." pokrčím rameny a zahledím se jí do těch úžasných očí s černým kroužkem.
"Druhá série?" zbystří.
"Ne. Tu už jsem stihl. Vrátil jsem se k první."
"Arrowa? Prosím!" udělá psí oči.
Zasměju se. Nejde jí říct ne.
"Taaak fajn, Wave! Dáme přednost Oliverovi před nejrychlejším mužem co kdy žil?" už se směju. Zas.
"Když on je tak přitažlivý!" zasní se Wave a já ji vezmu do náruče.

Kopnutím zavřu dveře.
Odnesu Wave do obýváku.
Položím ji na gauč.
Zajdu pro popcorn.

Vzal jsem ovladač a přepl na Green Arrowa.
Wave se mi spokojeně opřela o rameno a sem tam vzdychla nad očima hlavního hrdiny.

Je šest ráno. Wave usnula u druhé epizody. Já u třetí.

Opatrně vstanu z gauče, abych ji neprobudil.
Jdu do kuchyně a nachystám palačinky.
Jaké klišé!
Ale bohužel, nic jiného neumím.
Vlastně, ještě omeletu!
Talíř dozdobím borůvkami.

Odnesu palačinky do obýváku a sleduju Wave.
Spí a je krásná.
Nic nechci víc než sledovat její víčka jak se sem tam pohnou.
Ale ano! Chci!
Chci vidět ty modré oči.

"Wave?" zašeptám. "Vlnko?"

Čekám, že to bude jako v romantickém filmu.
Zakmitá víčky, něžně se vzbudí a překvapeně se usměje.

"Wave!" dotknu se jí.
S trhnutím se vzbudí a talíř s palačinkami skončí skopnutý na zemi.
"Ach jo." povzdechnu si.
Tak to romantické nebylo.
"Ježíši!" probere se Wave. "Já jsem nemehlo! Stejně to sním!"
Zasmál jsem se.
"Nech to tak lásko!" chytla mě za ruce.
"Lásko?" zůstal jsem vyjeveně hledět.
"Eh..." poškrábala se na zátylku a zívla.
Objal jsem ji.
"Miluj-" zacpala mi pusu palačinkou a chytl ji záchvat smíchu. Spadla na zem a nemohla propadnout dech.

Bylo mi trochu smutno, že zkazila romantickou chvilku, ale nakonec jsem se k ní přidal.
Úplně jsem zapomněl na její smích pod vodou...

Salut!

Taaaak.
Budu ráda za názory! :3
I kritiku. Tak šup do ... Eh...to znělo divně. Och bože.... XD

Věnuju sendaysend a zi-lotie.
Za komentáře i podporu!
Děkuju!

Slib mi to než zmizímKde žijí příběhy. Začni objevovat