Cestou domů v autě jsem si ještě poslechla pár kázaní od Samuela, ale já na to, co mi říkal úplně kašlala. V tu chvíly jsem vůbec nechtěla poslouchat nějaké dospělácké rady a už vůbec ne od něj. No, a hned jak jsem otevřela domovní dveře, práskla jsem mu s nima před nosem a pelášila nahoru po schodech do mého pokojíku. V pokoji jsem se zamkla, aby mi sem nikdo nevlezl. Nemám zapotřebí a ani chuť se s někým bavit.
V koupelně jsem se odlíčila, vyčistila zuby a pečlivě rozčesala vlasy, které jsem si hned sepla do drdolu.
V pokoji jsem se převlíkla do pyžama, které na sobě mělo motiv růžových slonů. Jo, sexy pyžamo.
Koukla jsem se na hodiny, abych věděla kolik je hodin, protože zejtra musím do ústavu,kterýmu se říká škola.
22:58 ? Trvalo to všechno nějak dlouho. Nařídila jsem si budíka, zachumlala se do peřin a ponořila jsem se do říše snů.
"Crrrrrrrr" zazvonil budík hned u mé postele. Jen jsem zabručela a poslepu jsem se ho snažila vypnout. No, ale bez úspěchu. Přehodila jsem si nohy přes okraj postele a snažila jsem se aspoň trochu probudit. Nazula jsem si moje bačkůrky a začala jsem se šourat pomalým krokem do koupelny.
Měla jsem celkem opuchlé oči, tak jsem si opláchla obličej studenou vodou, aby mi to aspoň maličko splasklo. Vyčistila jsem si zuby a vypláchla pusu.
V pokoji jsem se rozhodovala, co si dneska vezmu na sebe. Byla jsem opřená o dveře skříně a musela jsem tam stát tak dobrých 10 minut.
Nakonec jsem se rozhodla pro obyčejné, trochu potrhané tmavé džíny a šedivý volný svetr.
Sice obyčejné, ale pěkné.
V koupelně jsem si na horní víčko namalovala slabou černou linku a na řasy jsem si napatlala řasenku. Rozpustila jsem si drdol,který jsem měla ještě z noci a vlasy nechala volně padat na kus pod prsa. Ještě jsem si je trochu rozčesala, ale díky tomu drdolu, byla krásně vlnité.
V pokoji jsem si vzala kabelku, kde jsem měla učení. Hodila jsem si do ní mobil a sešla po schodech dolů do kuchyně. NIkdo tam nebyl, tak jsem se šla mrknout do obýváku, ale taky nic. Pomyslela jsem si, že asi ještě spí, což je u nic neobvyklé. No, ale to by na mě zezadu nemuseli skočit a já neskončila na zemi se srdeční zástavou.
,,Kreténi !´´ Zařvala jsem na ně a bouchla pěstma do země. Oni se ale řechtali na plný kolo. Hodila jsem po nich vražedný pohled a oni hned zmlkli. Pomohli mi na nohy a já si naštvaně založila ruce na prsou. No a začlo nové kolo záchvatu smíchu.
,,Né promiň Al´´ promluvil Jason, ale kuckal se smíchy. Prokroutila jsem očima a zamířila si to do předsíně.
Ještě jsem z kuchyně slyšela smích a bouchání pěstma do stolu a věty, něco jako 'Hej,tak to se povedlo'
,,Chceš hodit do školy?´´ zeptal se za mými zády Jason ,,Jedu totiž taky´´ dodal.
,,Dobrý,půjdu pěšky´´ pousmála jsem se. Jason se kounul na hodinky a pak se zasmál.
,,No, jestli tam cheš bejt včas, tak jeď se mnou, protože za 15 minut začíná výuka a pěšky by ti to trvalo ta 20 minut nejmíň´´ vysvětloval, zatím co jsem si nazouvala moje černé botičky.
,,No tak dobře´´ souhlasila jsem a společně jsme se vydali autu.
Cesta do školy probíhala v naprostý tichosti, já se koukala z okýnka a občas jsem na sobě cítila Jasonův pohled. Ignorovala jsem ho.
Jason chodí do stejný školy jako já, i do stejného ročníku, ale jen do druhé třídy. Což mě štve,protože se ve třídě s nikym nebavím. Všichni se mě bojí.
