Tomáš se rozeběhl do chatky ale nikdo si ho dále nevšímal. Šel jsem teda zase za Klárkou a Maky aby tam neseděly sami když se na ně Tomáš vykašlal. V tuto chvíli mi bylo líto Maky protože to co Tom udělal bylo trochu moc.
,,Jste v pohodě?" Zeptal jsem se když jsem k nim došel a sednul si vedle Klárky. Maky se na mě dlouze podívala a odvrátila oči ke dveřím. Klárka si mezitím položila hlavu na moje rameno a já jsem byl v sedmém nebi. Chvíli jsme tam jen tak seděly a pak jsme šli teda tancovat. Hudba hrála tak nahlas že jsme neslyšely ani co sami říkáme. Pak mě najednou ale někdo chytil za ruku a odvedl od davu dětí co tam tancovaly. Byla to Bára, Jedna z mého týmu. Měla hezké bílé šaty s černýma podkolenkama a na hlavě měla zapletený rybí cop. Odtáhla mne až ven a teprve venku mi řekla co potřebuje.
,,Hele, Tom za to nemůže. Byla jsem před vaší chatkou když před ní stála Natka s Tomem. Zaslechla jsem i jak Tom mluví o Makyně a doslova řekl že ji miluje. Naty ale pak navrhla že prý "holky rády žárlí" či co a odtáhla ho do jídelny ikdyž se vzpíral" Nevím jestli mi to pomohlo být na Toma méně naštvaný nebo naopak. Poslouchal jsem dál ale moc se mi tomu nechtělo věřit.. Znělo to tak bizardně až to musela být snad i pravda. Poté už jen řekla že se mi ani nediví že jsem na něj tak vyjel ale že to bylo i trochu moc.. Šel jsem tedy zpátky do jídelny ale hned ve dveřích mě zastavila Klárka..
,,Kde jsi byl s Bárou? Proč jsi s ní šel ven?" Byla její první slova. Uvěřit někomu že ho někdo někam odtáhne je takřka vyloučeno jak jsem se sám přesvědčil.
,,Jen chtěla vědět kde je David a vevnitř byl takovej ruch že jsem jí vůbec neslyšel." Nemohl jsem říct že tom za to opravdu nemůže. Klárka to očividně víc neřešila a šli jsme zpět dovnitř.
Nějakou chvíli jsme ještě tancovaly a najednou byly 2. ráno. Nikdo to neřešil až na několik lidí co šli spát. I tak nás v jídelně bylo stále hodně. Maky to už taky v podstatě neřešila. Tancovala a smála se. Jeden kluk kterýho jméno jsem asi zapomněl se kolem ní začal motat a zvát ji k tanci. Já s klárkou jsme ji pobízely aby šla a nakonec ustoupila a nechala se. Mezitím jsme tam s Klárkou ruku v ruce a tělo na tělu tancovaly. Pak najednou při ploužáku s písničkou z Titanicu se něco stalo. naše rty se spojily a já si přál aby ten pocit trval navždy. Přitiskla se na mě a mě bylo v tu chvíli všechno jedno. Jediný co jsem chtěl bylo zůstat takhle. Zachvíli přestala hrát písnička a přišla k nám Maky která zcela odignorovala co jsme teď dělaly a začala nám cosi vyprávět.
Všichni jsme byly už unavení a v jídelně už bylo jen pár starších lidí co už taky sotva dýchaly. Někoho jsem viděl i jak spí na stole a já se ani nedivím. Byly asi 4. hodiny a v 7 má být budíček pokud se vedoucí neslitují. rozhodly jsme se jít spát a tak jsme vyšli z jídelny a vydaly se směrem k chatkám. Doprovodil jsem holky až k jejich chatce apopřál jim dobrou noc. Pak jsem se vydal ke své a když jsem otevřel tak v ní nikdo nebyl.
*Kde je Tom sakra?!* pomyslel jsem si.
Asi to nikdo nečtě páč jsem asi rok nebyl vůbec aktivní :D Každopádně doufám že se zlepším a že snad mě psaní zase chytne :D děkuji za pozornost a děkuji i za to když tu někdo zůstal :D
A brzy ahoj u další kapitoly nebo u dalšího příběhu :D
ČTEŠ
Nejlepší tábor
RandomAdam jede po 6. letech opět na tábor se svým nejlepším kámošem Tomem. Jak mu příjezd do tábora změní život ??