Nedělní ráno. Valentine vstala jako každý den o něco dříve než její rodiče. Věděla, že jakmile ti dva vstanou, začnou se hádat. Bylo to tak každý den. Ale o čem se hádají, to už Valentine pár let neposlouchala. Tou dobou byla venku, ať už s Lunarem, nebo sama. Doma zkrátka zůstávala, jen když to bylo opravdu nutné.
A dnes tomu nebylo vyjímkou. Jen co na sebe v rychlosti hodila náhodně vybrané oblečení, obsatarala svou každodenní ranní hygienu a vzbudila Lunara, zmizela ve dveřích.
Valentine si nemohla pomoci, ale jen co dorazili na místo, začala se nenápadně rozhlížet okolo sebe. Přijde znovu? Nebo tu byl jen jednou a už se nevrátí? Chodí sem pravidelně...? Valentine by toho tolik ráda věděla. Ale koho by se měla zeptat? Jeho? Nepřipadalo v úvahu. A vůbec, nebylo jisté, že se ještě vrátí! Když ho ani po nějaké době rozhlížení nezahlédla, vzdala to. Co si to namlouvám... a stejně by se se mnou nebavil, jako všichni... pomyslela si Val sklesle.
A zatímco se dívka věnovala svému čtyřnohému příteli, dostavil se onen chlapec. Valentine si ho však už nevšimla. Zato on spatřil ji. Šel stejnou cestou jako včera, takže nehrozilo jejich střetnutí. Bohužel...?
Na chvíli se zastavil a sledoval, jak si dívka vlastnící vlasy barvy noci, v nichž se nacházelo několik tmavě fialových pramínků, hraje jako dítě s velkým bílým psem. Kupodivu mu to ale nepřipadalo hloupé, spíš... roztomilé.
Dobrmanka vedle něj se zastavila taky a upřela na svého páníčka tázavý pohled. Pak očima přejela na dvojici, kterou pozoroval. Chvíli je po jeho vzoru pozorovala, ale dívka ji nefascinovala tolik jako chlapce, takže ji tato činnost brzy omrzela. Otočila se na chlapce a krátce, tlumeně štěkla. Vytrhla ho z jeho myšlenek. Rychle se otočil a rozešel se stejným směrem, jako šel před chvíl.
Valentine štěknutí zaslechla a taky se otočila. Fenku ani jejího majitele však už nezahlédla. Napadlo jí sice, že to mohl být 'on', ale dál tu myšlenku nerozvíjela. Spousta lidí v tom parku mělo psy, a spousta z těch psů mohlo kdykoli zaštěkat. Lunar chvíli pozoroval zamyšlenou Valentine, potom udělal to samé, co před chvílí dobermanka. Zaštěkal. Valentine sebou trhla a usmála se na ovčáka.
"Už půjdeme."
=============
Meow guyz c,:
Už jsem tady zas! Ou jé xd Dvě části za jeden den!(napsala jsem jich víc tbh, ale publikovat to najednou všechno nebudu, žejo:d)
Víkend je za námi (ehm, mluvím o víkendu v knížce)... jéj.
Doufám, že se tato část líbila ^^
A díky moc za všechny votes, komentáře, a všechno tohle... vy víte co myslím ;D
Zatím užívejte života!:d
,,Beky
ČTEŠ
Alex a Valentine
Teen Fiction"Už jsem si ani nemyslela, že najdu někoho podobného..." "Ani já ne." Valentine je jiná než ostatní dívky v její škole, což jí znesnadňuje hledání přátel. Když při něčem tak obyčejném, jako je rutinní procházka se psem, potká někoho, kdo jí rozumí...
