Fast Drive

Druhá

Caleb:

,,Kam mě to vezeš?" Zeptala se vystrašeně, když jsem místo do města zabočil do odlehlé části za městem, kde se nescházeli zrovna dobří lidé. Pousmál jsem se a zrychlil. Divil jsem se, že už nevyšiluje jako ostatní holky, protože rychlost 200km/h není zrovna ideální.

,,Jestli mě chceš zakopat někde uprostřed lesa, tak mě na to alespoň připrav." Přimhouřila oči a já zařadil. 

,,Myslím, že nechci, ale tam kam jedeme se ti to líbit nebude." Dál jsem pozoroval cestu, abych mému autu nepřivodil nějakou ztrátu.

,,Jestli to bude obchod s bílým masem, tak si mě nepřej." Podíval jsem se na ni. Dívala se z okna a v klidu seděla na kožené sedačce. Doopravdy jsem byl překvapený, myslel jsem, že už bude vyvádět a řvát, ať zpomalým. Pokrčil jsem nad tím ramenama a se smykem zastavil na parkovišti, kde bylo dalších asi čtyřicet aut.

,,Nechceš závodit? Se mnou v autě? Že ne?" Rozklepaně se zeptala. Už ji to začalo docházet. 

,,Jestli chceš zůstat venku mezi opilýma lidma, kteří se budou jen zajímat, jak tě dostanou do postele, tak běž, jinak se mnou ale pojedeš závod." Řekl jsem ji možnosti. Začala se ošívat, ale povzdychla si a zapla si pás. Se smíchem jsem ji pozoroval a rovnou zajel ke startu. Otevřel jsem okénko. 

,,Tak jsi přece jen přijel." Pronesla laškovně Stella. V opravdu krátké sukni a malém topu, který téměř vůbec nezahaloval. Jen jsem se na ni usmál a ona mi vtiskla malý polibek na tvář. Uslyšel jsem zakašlání a nudně jsem se otočil na Beth.

,,A vzal jsis kamarádku?" Zeptala se pobaveně Stella. Jen jsem zavrtěl hlavou na znamení nesouhlasu. 

,,Moje holka." Šeptl jsem a zakroutil jsem očima. Než Beth stačila cokoli říct, tak jsem okénko zavřel. 

,,Děláš si srandu, že? Nejsem tvoje holka a ani bych nikdy nebyla!" Zakřičela na mě. Z očí ji šlehaly blesky a pěsti zatínala tolik, že ji zbělaly klouby.

,,Klídek, zlato. Ani já bych s tebou nikdy nechodil, to už raději s učitelkou. Možná se tu ještě potom zdržíme, a kdyby se rozkřiklo, že jsi nezadaná, tak už se domů nedostaneš. Teď mě ale poslouchej. Až vyjedu, tak nebudeš křičet ani zběsile máchat rukama. Budeš v klidu sedět. Klidně si breč, ale budeš mě upozorňovat na případné semafory, policii nebo cokoli jiného. Tohle je ilegální... Jsou to pouliční závody a jde tu o dost velké peníze, které musím získat." Řekl jsem ji a Beth vystrašeně kývla hlavou. Bylo mi ji líto, ale byla její chyba, že nastoupila do auta. Rukama se obejmula a nervozně si skousla ret. Rozjel jsem se ke startu. Začínali jsme na opuštěné ulici. Zhluboka jsem se nadechl a usmál se na Stellu, která přišla s vlajkou v ruce. Neměl by být problém porazit kluka proti mě. Každou chvíli se mu z auta zakouřilo.

,,Připraven?" Kývla na kluka, který ji poslal vzdušný polibek a tím ji utvrdil, že ano.

,,Připraven?" Zeptala se mě a já se pousmál. 

,,Ne." Zamumlala Beth.

,,Připravit." Vlajku nadzvedla nad hlavu a zakroutila bokama. 

,,Pozor!" Na mě i na kluka se podívala. Pevněji jsem stiskl volant a Beth přitiskla víčka k sobě.

,,Jeďte!" Vykřikla a já dupl na plyn. Kola se párkrát protočila a já se rozjel po zaprášené ulici. Těsně za mnou se drželo černé auto kluka. Párkrát jsem mrkl a prudce jsem zabočil doprava. Beth vykřikla a zakryla si pusu rukou. 

,,Červená! Červená, Calebe!" Zakřičí a já protočím očima. Přidám na rychlosti a projedu křižovatku. Uslyším troubení aut a jen se pouměji.